Mechanika tuhého tělesa: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m rv vandalismu |
||
Řádek 1:
'''Mechanika tuhého tělesa''' je část [[Mechanika|mechaniky]], která se zabývá [[pohyb]]em [[tuhé těleso|tuhého tělesa]] a
Pohyb tuhého tělesa lze vždy rozložit na [[posuvný pohyb]] (translaci) a [[otáčivý pohyb|pohyb otáčivý]] (rotaci) kolem [[osa otáčení|osy otáčení]]. K posouzení účinku síly na otáčivý pohyb zavádíme veličinu [[moment síly]] a k posouzení množství energie nutné k roztočení tělesa na určitou úhlovou rychlost veličinu [[moment setrvačnosti]].
Působiště síly v tuhém tělese lze posouvat po vektorové přímce síly. Tohoto a dalších poznatků se využívá k hledání výslednice sil, ke [[skládání sil]]. Dvě stejně velké síly opačného směru, které neleží na společné přímce, však nelze skládat a tvoří tzv. [[dvojice sil|dvojici sil]]. Stejně tak nelze skládat dvě mimoběžné síly.
V [[gravitační pole|gravitačním poli]] [[Země]] působí na [[hmotný bod|hmotné body]] tuhého tělesa síly, které jsou prakticky rovnoběžné a přímo úměrné hmotnosti jednotlivých hmotných bodů. Výslednicí těchto sil je celková [[tíha]] tělesa <math>G</math>, která leží na přímce zvané [[těžnice]]. Pokud těleso pootočíme, těžnice v něm změní polohu. V praxi lze těžnici snadno určit zavěšením tělesa. Průsečík všech těžnic nazýváme [[těžiště]] nebo též hmotný střed tělesa.
Je-li výslednice všech sil i výslednice všech momentů sil nulová, je těleso v [[rovnovážná poloha|rovnovážné poloze]]. Z hlediska reakce tělesa v rovnovážné poloze na vychýlení rozlišujeme tři druhy rovnovážné polohy:
* [[stálá rovnovážná poloha]]
* [[vratká rovnovážná poloha]]
Řádek 8 ⟶ 16:
[[Kategorie:Mechanika]]
|