Miafyzitismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
překlad |
+ kousek |
||
Řádek 1:
{{Pracuje se}}
'''Miafyzitismus''' (z [[řečtina|řec.]] μία ''mía'', jedna + φύσις ''fýsis'', přirozenost; či též '''henofyzitismus''') je [[christologie]] orientálních [[Orientální ortodoxie|ortodoxních církví]] a součást christologie některých dalších křesťanských církví uznávajích [[ekumenický koncil|sedm prvních ekumenických koncilů]]; samotný miafyzitismus byl definován [[2. konstantinopolský koncil|druhým konstantinopolských koncilem]]. Miafyzitismus hlásá jen jednu podstatu Krista. Jeho božství a lidskost jsou sjednoceny do jedné přirozenosti, dvě bytosti jsou sjednoceny bez separace, záměny či střídání se.
Historicky křesťané [[Chalkedonské vyznání|chalkedonského vyznání]] miafyzitismus obecně adoptovali a přizpůsobili ortodoxnímu výkladu, nicméně miafyzitismus u nechalkedonských křesťanů chápali jako součást [[monofyzitismus|monofyzitismu]]. Samy orientální ortodoxní církve tento pohled však odmítají.<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 50:
Na chalkedonský koncil se často pohlíží, že přijetím dyofyzitismu pročeřil christologii pro křesťany chalkedonského vyznání. Avšak protože některé části církve závěr koncilu odmítly, zvláště [[Aegyptus|egyptští]] [[Koptové]], kteří se drželi miafyzitismu, spor o Kristovu přirozenost přerostl ve značný sociálně politický problémem celé [[Byzantská říše|východořímské říše]]. Bylo učiněno množství pokusů o sjednocení obou táborů (např. [[Henotikon]] císaře [[Zenon]]a z roku 482) a převaha se během času několikrát posunula na tu či onu stranu. Závěry přijaté chlakedonským koncilem ale nadále zůstaly oficiálním učením [[pravoslavná církev|východní ortodoxní církve]] i [[římskokatolická církev|římské církve]] (a z ní vzešlých [[Protestantismus|protestantských]] církví). Církve odmítající chalkedonské vyznání se obvykle zařazují jako [[orientální ortodoxie|orientální ortodoxní]]. V posledních desetiletích vůdcové jednotlivých větví křesťanství navázali kontakt a diskutovali spolu také o rozdílech ve svých pohledech na christologii, ne však již tak vyhraněně, jako v minulosti.
Podle [[John Meyendorff|Johna Meyendorffa]], znalce dějin církve tohoto období, není oficiální nauka východní ortodoxní církve vyjádřena samotným Chalkedonem, nýbrž „Chalkedonem a [[Kyrilos Alexandrijský|Kyrillem]]“ – tj. dyofyzitský postoj vyhlášený chalkedonským koncilem za pravověří doplněné o Kyrillovo miafyzitské vyjádření citované v ortodoxním výkladu – spolu s dřívějším pokusem vyjádřit vyjádřitelné na jedné straně (dyofyzitská strana) a pozdější pokusy o totéž ze strany miafyzitů. Obojí se samo osobě blíží nezbytnému a nedostatečnému.
==Reference==
| |||