Smazaný obsah Přidaný obsah
TXiKiBoT (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: hy:Քսենոփանես
drobné
Řádek 1:
[[File:Busto Jenófanes.jpg|thumb|Xenofanés]]
 
'''Xenofanés z Kolofonu''' (řecky Ξενοφάνης ὁ Κολοφώνιος) byl předsokratický [[filosof]], narodil v [[Kolofon]]u nejspíše kolem roku [[570 př. n. l.]], později byl však z města vyhnán (tento údaj se dá odhadnou poměrně přesně, rok 545/546 př. n. l.), poté hodně cestoval a nejvíce se zdržoval na [[Sicílie|Sicílii]]. Žil poměrně dlouho, zemřel asi kolem roku [[480 př. n. l.]] Považuje se za předchůdce [[EleatEleaté|Eleatů]]ů. Někdy se spekuluje, že byl jeho žákem [[Parmenidés]], ale jejich učení je spíše paralelní než navazující.
Vymyká se už svým stylem, na rozdíl od Miléťanů v próze, ale v [[jamb]]ech (elektickém [[distich]]u a [[hexametr]]ech), jeho [[poezie]] je satirická, často reflexivní [[lyrika]], dochovaly se nám ale pouze zlomky jeho díla. Kritizuje velice často antické spisovatele ([[Homér]]a, [[Hésiodos|Hesiod]]a), způsob, jakým zpodobňují bohy, olympijské hry (politicky zneužívaná tradice), konzumní společnost. Zcela odmítá každý druh pověry, bojuje proti víře v zázraky a ve věštění i proti nauce o putování duší. Ostře se vymezuje proti používání peněz jako platidla (v té době byly peníze tak běžné jako dnes platební karty). Říká se, že první použil slovo třešeň. Jako první reflektuje pozici básníka, ne múzy jsou odpovědné za dílo, ale mysl básníka. Též se jako první zmiňuje o [[pythagoreismus|pythagorejcích]]. Jako jeden z prvních také vyslovuje domněnku, že [[zkameněliny]] měkkýšů jsou skutečné pozůstatky živočichů, kdysi žijících v moři (na místě nynější souše).
Řádek 8:
'''zlomky''':
:'''B11'''
:To všechno přiřkli Homér a HesoidosHésiodos (Bohům),
:co u lidí je potupou a hanbou,
:že kradou, cizoloží a že se navzájem podvádějí.
Řádek 35:
Bůh je jen jeden, ostatní bohové jsou skoro na stejné úrovni jako lidé. Nejsou tak docela bohové, protože se narodili (tedy byly i doby, kdy nebyli).
 
Podle Xenofana to, co je nejvyšší a nejlepší, může být jen jedno - toto jedno je pak všudypřítomné a jeho podobu ani myšlení nelze srovnávat s podobou a myšlením lidským : Xenofanův Bůh je netělesný a nepoznatelný (má být myšlen, nikoliv zobrazován), je nehybnou silou bez pohybu v prostoru, avšak s vnitřním děním, je vlastně '''[[Nús]]''' (mysl) a je identický s jednotou celku světa - Xenofanova filozofie se tak dá nazvat filosofií [[Panteismus|panteistickou]].
 
Tímto ztotožněním boha s jednotou celku světa se pak Xenofanés stává zároveň zakladatelem '''nauky o věčném, neproměnlivém bytí''', jenž je ukryto za rozmanitým světem jevů a tato jeho nauka je posléze důsledně rozpracována jeho následníky, [[Parmenides|Parmenidem]] a [[Zénón z Eleje|Zénónem z Eleje]].
Řádek 43:
 
==Prameny==
{{Wikicitáty}}
*text založen hlavně na přednášce Z. Kratochvíla Předsokratikové
*[http://www.fysis.cz fysis.cz] – kompletní zlomky v řečtině a češtině
 
'''Knihy'''
*Storig H.J. Malé dějiny filosofie
*Schfield K.R. Předsokratovští filosofové
 
{{Wikicitáty}}
 
{{Předsókratikové}}