César Antonovič Kjui: Porovnání verzí

'''César Antonovič Kjui''', známý také pod [[angličtina|anglickým]] jménem '''César Cui''' ([[ruština|rusky]]: '''Цезарь Антонович Кюи''', ''Tsezar' Antonovič Kjui'') ([[6. leden|6. ledna]] [[1835]] (podle [[juliánský kalendář|juliánského kalendáře]]), [[Vilnius]] - [[13. březen|13. března]] [[1918]], [[Petrohrad]]) byl [[Rusové|Rus]] s [[Francie|francouzským]] a [[Litva|litevským]] původem, který vynikl především jako přední [[skladatel]] [[romantismus (hudba)|hudebního romantismu]] a významný člen tzv. [[Pětka (umělecká skupina)|Ruské pětky]], skupiny ruských skladatelů pod vedením [[Milij Alexejevič Balakirev|Milija Balakireva]], která se oddala specificky ruské hudbě. Výrazně se zapsal do dějin hudby i svou výraznou činností hudebního [[kritik]]a a je znám i jako armádní [[důstojník]].

 

 

Všechny jeho opery byly založeny na základě děl od ruských umělců až na jeho operu ''Le Flibustier'', která byla založena na základě hry od [[Jean Richepin|Jeana Richepina]] a která byla poprvé uvedena v Opéra-Comique v [[Paříž]]i v roce [[1894]]. S tímto dílem však ani po čtyřech uvedení příliš úspěchů nesklidil, za což může převážně vzrůst oblíbenosti [[Giuseppe Verdi|Verdiho]] a [[Richard Wagner|Richarda Wagnera]]. Větší úspěch sklidil spíše po jednom uvedení své komické opery ''Mandarínský syn'' (veřejná premiéra se konala v roce [[1878]]), po třech uvedeních opery ''Vězeň z Kavkazu'' ([[1883]]), která byla založena na základě práce od Puškina, a na závěr po jednom uvedení svého díla ''Mademoiselle Fifi'' (1903), které bylo založena na základě textů od [[Guy de Maupassant|Gue de Maupassanta]]. Včetně opery Flibustier se mimo rusko hráli jen dvě Kjuiovi díla. Je to ''Vězeň z Kavkazu'' (v Liège, [[1886]]) a dětstká opera ''Puss v botách'' (v [[Řím]]ě, [[1915]]).

Kjui se stal také významným členem operního výboru v Mariánském divadle. Zde skončil spolu s Rimskym-Korsakovem v roce [[1883]] na protest odmítnutí Musorgského opery ''Khovanshchina''. Mezi lety [[1896]]-[[1904]] se stal ředitelem Petrohradského odvětví ruské hudební společnosti.

 

 

=== Pozdější léta a smrt ===

Nešťastným okamžikem jeho života byl rok [[1916]], kdy skladatel zcela oslepl. I přesto, což je obdivuhodné, byl schopný do určité míry skládat diktováním. Kjuj zemřel 13. března 1918 na mrtvici a byl následně pohřben vedle své manželky Malviny (která zemřela v roce [[1899]]) v Lutheranském hřbitově ve [[Smolensk]]u. V roce [[1939]] bylo však jeho tělo převezeno ma Tikvinský hřbitov u Kláštera Alexandra Něvského, v Petrohradě, poblíž ostatních členů Mocné hrstky.

 

== César Kjui jako hudební kritik ==

 

 

== Vybraná díla ==

 

== Odkazy ==

=== Zdroje a reference ===

{{Překlad|en|César Cui|165889093}}

 

=== Externí odkazy ===

{{commons|César Cui}}