Albert Abraham Michelson: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: an:Albert Abraham Michelson; kosmetické úpravy
m odkazy
Řádek 4:
 
== Život ==
Jako dvouletý odešel s rodiči z Německa do Spojených států. Vyrůstal v [[San Francisko|San Francisku]]. Po skončení studia vykonal v letech 1880-1882 studijní cestu po různých vědeckých institucích v Evropě. Pak se stal profesorem na universitě ve Worcesteru a později v [[Chicago|Chicagu]]. V letech 1923-1927 byl prezidentem Národní akademie věd USA.
 
Protože pracoval v oblasti fyzikální optiky a zabýval se analýzou světla a světelných jevů, zaujaly ho úvahy o tzv. éterovém větru. V té době bylo známo, že Země se pohybuje kolem Slunce obrovskou rychlostí, a uvažovalo se, jak se při tom chová éter. Je nehybný, takže na Zemi vládne jakýsi éterový vítr, anebo jej Země strhává, takže ve vztahu k předmětům a přístrojům na zemském povrchu je v klidu? Přirozeně, že se mnozí fyzikové pokoušeli dát odpověď na tuto otázku. Nechyběl mezi nimi ani Michelson. Žádný pokus nebyl tak teoreticky názorný a současně uskutečněný s takovou jistotou jako jeho. Srovnával v něm rychlosti, jimiž se pohybuje světlo různými směry vzhledem k Zemi. A závěry byly ohromující. Kdyby existoval [[éterový vítr]], působil by mezi naměřenými rychlostmi rozdíly. Avšak Michelson žádné rozdíly nenaměřil. První pokusy udělal na studijní cestě v Berlíně v letech 1880-1881. Když ho však v roce 1884 [[H. A. Lorentz]] upozornil na některé nedostatky, v roce 1887 pokus opakoval v Clevelandu[[Cleveland]]u s americkým fyzikem [[E. W. MorleyemMorley]]em, a to s ještě větší přesností.
 
Michelson vlastně zjistil, že [[rychlost světla]] ve směru pohybu Země a ve směru kolmém na směr jejího pohybu je stejně velká - tedy že světlo se šíří všemi směry stejnou, neměnnou rychlostí, nezávisle na pohybu jeho zdroje. Tento na první pohled negativní výsledek měl pro fyziku obrovský význam. Vedl [[Albert Einstein|A. Einsteina]] k formulaci základního postulátu [[teorie relativity]] - k principu konstantní rychlosti světla.
 
Ke svému pokusu Michelson zkonstruoval zvláštní přístroj - [[interferometr]], se kterým provedl i další významné experimenty. V letech 1892-1893 jím srovnával délku metru s délkou světelné vlny a zkoumal strukturu spektrálnícvhspektrálních čar. V letech 1914-1918 rozpracoval problémy aplikace interferenční metody v astronomii a sestrojil hvězdný interferometr, který umožňoval měřit úhlové průměry hvězd. Nic ho však již tolik neproslavilo jako „Michelsonův pokus“.
 
{{Pahýl - biografie}}