Jan I. Bretaňský: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Bez shrnutí editace
Řádek 15:
 
== Život ==
Jan se narodil jako prvorozený syn [[Petr I. Bretaňský|Petra Mauclerca]], bratrance [[seznam francouzských králů|francouzského krále]] a bretaňské dědičky [[Alix z Thouars|Alix]]. Matka zemřela při porodu třetího potomka a ovdovělý Mauclerc se stal poručníkem malého Jana, budoucího bretaňského vévody.<ref>Bretonci, str. 210</ref> Po smrti [[Ludvík VIII. Francouzský|Ludvíka VIII.]] byl Mauclerc jedním z nespokojených buřičů, jež organizovali vzpoury proti regentské vládě [[Blanka Kastilská|královny vdovy]].<ref>{{citace knihy | jméno= Peter | příjmení=Kováč | titul=Katedrála v Chartres, str. Francouzské umění rané a vrcholné gotiky|vydavatel=Eminent| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=60|isbn= 978-80-7281-000-0}}</ref> Jako vévoda popudil své vazaly hrabivostí a snahou o změnu dosavdních místních zvyklostí a roku 1230 se dočkal vzpoury. Odbojní vazalové nakonec přísahali, že podpoří právo Mauclercova prvorozeného na bretaňské vévodství.<ref>Bretonci, str. 209-210</ref>
 
Jan se svého dědictví ujal roku [[1237]]<ref>Bretonci, str. 211</ref> a zůstal věrný politice svého otce. Vůči šlechtě a církvi se choval sice stejně, ale poněkud taktičtěji a postupně se mu podařilo se svými nepřáteli smířit nebo je porazit na bitevním poli<ref>Bretonci, str. 211</ref> jako se to stalo Petrovi z Craonu. V letech 1240-41 se rozhořel spor mezi vévodou a nespokojeným Hervém z Léonu a poté pětiletý konflikt s Oliverem z Clissonu a Eudem z PontchateauPontchâteau. Roku 1257 se vévoda pomstil Alanovi z Avagouru na městě [[Dinan]], které vyplenil.<ref>Bretonci, str. 213</ref> Bylo jeho zvykem využívat finanční neschopnosti svých odbojných vazalů a získával tak jejich majetky pro sebe či své příbuzné. Roku 1240 nechal z Bretaně vyhnat Židy a bojoval proti lichvě.<ref>Bretonci, str. 212</ref>
 
Jan se zúčastnil tuniské kruciáty krále [[Ludvík IX. Francouzský|Ludvíka IX.]] a podařilo se mu z válečného dobrodružství vyváznout ve zdraví. Ovšem dluhy, které nadělal společně se svými vojáky nebyly splaceny ještě roku 1312.<ref>Bretonci, str. 285</ref> Po králově skonu se přidal k výpravě anglického prince [[Eduard I. Anglický|Eduarda]] a dostalsedostal se s ním do Svaté země. Do Bretaně se vrátil roku [[1273]].
 
== Rodina ==
Jan Bretaňský se [[16. června]] [[1236]]<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/BRITTANY.htm#JeanIdied1286B www.fmg.ac]</ref> oženil s prvorozenou<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/navarra/theobald_4_der_grosse_graf_von_champagne_brie_+_1253.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> dcerou [[seznam navarrských králů|navarrského krále]] [[Theobald I. Navarrský|Theobalda I.]] S rukou nevěsty měl Jan případně získat i navarrské království. Dva roky<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/navarra/theobald_5_graf_von_champagne_+_1270.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> po svatbě se však narodil Theobaldovi vytoužený syn a Jan Bretaňský se roku 1254 za úplatu 3 tis. livrů vzdal svého nároku na navarrský trůn.<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/BRITTANY.htm#JeanIdied1286B www.fmg.ac]</ref>
 
Zemřel v pokročilém věku po téměř padesáti letech vlády a byl pohřben v [[cisterciácký řád|cisterciáckém]] [[klášter Prières|klášteře Prières]], jehož byl fundátorem.<ref>[http://fr.topic-topos.com/abbaye-de-prieres-billiers fr.topic-topos.com]</ref> Díky štědrému [[mecenáš]]ství<ref>Katedrála v Chartres, str. 203</ref> vévodova otce Petra Mauclerca ke [[katedrála v Chartres|katedrále v Chartres]] se pod jižní rozetou dochovala vitráž s breta%nským erbem a idealizovanou podobou Jana, jeho rodičů a sestry.
 
 
Prvorozená dcera<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/navarra/theobald_4_der_grosse_graf_von_champagne_brie_+_1253.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> krále Theobalda se roku 1236<ref>[http://fmg.ac/Projects/MedLands/NAVARRE.htm#Blanchedied1283 http://fmg.ac]</ref> provdala za [[seznam bretaňských vévodů|bretaňského vévodu]] [[Jan I. Bretaňský|Jana I.]], který měl případně s rukou nevěsty získat i navarrské království. Dva roky<ref>[http://www.mittelalter-genealogie.de/mittelalter/koenige/navarra/theobald_5_graf_von_champagne_+_1270.html www.mittelalter-genealogie.de]</ref> po Blančině svatbě se však narodil Theobaldovi vytoužený syn a Jan Bretaňský se roku 1254 vzdal svého nároku na navarrský trůn.
 
 
 
 
Zemřel v pokročilém věku po téměř padesáti letech vlády a byl pohřben v [[cisterciácký řád|cisterciáckém]] [[klášter Prières|klášteře Prières]], jehož byl fundátorem.<ref>[http://fr.topic-topos.com/abbaye-de-prieres-billiers fr.topic-topos.com]</ref>
 
Díky štědrému [[mecenáš]]ství<ref>{{citace knihy | jméno= Peter | příjmení=Kováč | titul=Katedrála v Chartres. Francouzské umění rané a vrcholné gotiky|vydavatel=Eminent| místo= Praha | rok=2007 | jazyk = |strany=203|isbn= 978-80-7281-000-0}}</ref> vévodova otce ke [[katedrála v Chartres|katedrále v Chartres]] se pod jižní rozetou dochovala vitráž s idealizovanou podobou nejen Jana, ale i jeho rodičů a sestry.
 
 
== Odkazy ==
Řádek 40 ⟶ 32:
=== Reference ===
<references />
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.cathedrale-chartres.fr/ktd/vitraux/rose_sud/scene_13.htm Jan se sestrou na vitráži pod jižní rozetou katedrály v Chartres]
* [http://www.cathedrale-chartres.fr/ktd/vitraux/rose_sud/scene_11.htm Erb bretaňských vévodů ''(vitráž v Chartres)'']
* [http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chartres2006_065.jpg Jižní rozeta katedrály v Chartres]
* {{fr}} [http://www.pays-muzillac.fr/upload/docs/Abbaye_de_prieres.pdf Klášter Prières]
 
 
{{Panovník|co=[[Seznam bretaňských vévodů|Bretaňský vévoda]]|kdy=[[1221]] – [[1286]]|soubor=Blason Pierre Ier de Bretagne.svg|pred=[[Alix z Thouars|Alix]]|po=[[Jan II. Bretaňský|Jan II.]]}}