Membránový potenciál: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
m robot přidal: ar:جهد غشائي; kozmetické zmeny
+Akční potenciál - stručně s odkazem na článek
Řádek 57:
 
Konečný klidový membránový potenciál můžeme tedy chápat jako výsledek protichůdného (nebo souhlasného) působení výše uvedených sil. Tato situace platí pro většinu buněk v organizmu. Existují však buňky, u nichž není možné hovořit o klidovém membránovém potenciálu – tedy takové, které svoji polaritu neustále mění – [[pacemakerová buňka|pacemakerové buňky]]. Pro ně by pak byly modifikovány výše uvedené podmínky hovořící o prostupech iontů podle elektrochemického gradientu „stále otevřenými“ iontovými kanály. Podle tohoto kritéria, tj. zda buňka mění či nemění v klidu rozdíl napětí mezi vnější a vnitřní stranou membrány, je možné buňky rozdělit na '''buňky zcela polarizované''' (většina) a '''buňky neúplně polarizované''' (pacemakerové buňky). U buněk neúplně polarizovaných je zásadní chyba hovořit o klidovém membránovém potenciálu, neboť stav, kdy je rozdíl polarity mezi vnější a vnitřní stranou membrány stabilní, u nich nikdy nenastane.
 
== Akční potenciál ==
{{podrobně|Akční potenciál}}
Na membránách [[neuron|ervových]] a [[svalová buňka|svalových buněk]] dochází k dočasným, vratným a rychlým změnám membránového potenciálu, které umožňují přenos vzruchu a [[svalový stah]]. To se označuje jako akční potenciál.
 
== Stanovení ==