Verze z 25. 3. 2009, 07:33 editovat Beren (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 37 978 editací m rekat ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 1. 1. 2010, 23:28 editovat zrušit editaci 62.245.111.140 (diskuse) Doplnění Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Májové povstání''' byl pokus o ozbrojené povstání roku [[1849]], kterým chtěly české svobodomyslné síly navázat na revoluční rok [[1948]], stejně jako Maďaři a Italové. ~~{{Upravit - historie}}~~ [[Soubor: Josef Václav Frič (1).jpg\|thumb\|upright=1\|Josef Václav Frič,    <small>ilustrační foto</small>]] ~~'''Májové povstání''' byl pokus o ozbrojené povstání roku [[1849]].~~ [[František Josef I.]], který nastoupil na rakouský trůn 2. prosince 1848, zaujímal ostře protirevoluční stanovisko. (Je možné, že toto stanovisko při jeho ~~útlém~~ věku 18 let zastupovali více jeho poradci.) Popudem pro rozšíření další nespokojenosti v Čechách byl pravděpodobně „Prozatímní odvodní zákon“ z 5. 12. 1848, který měl za úkol navýšit odvodní kvóty do armády a zrušil dosavadní úlevy studentům při odvodech. Dále se přidala i všeobecná nespokojenost s rostoucí drahotou a nezaměstnaností. Povstání připravovali čeští radikální demokraté ve spojení se známým ruským anarchistou [[Michail Alexandrovič Bakunin\|M. A. Bakuninem]], který hlavní cíl (rozbití habsburské monarchie) formuloval ve dvou „Provoláních ke Slovanům“. Májové spiknutí, bylo pravděpodobně odhaleno díky tehdejší protirevoluční politice. Překažení plánů proběhlo v květnu [[1849]] v [[Praha\|Praze]]. Bylo zatčeno na šedesát účastníků, mezi nimiž byl i [[Karel Sabina]]. Bylo vydáno 25 rozsudků smrti. Nakonec byli zatčení amnestováni, a tudíž k vykonání rozsudků smrti nedošlo. Sabina zřejmě patřil k nemalé skupině lidí, kteří byli revolučním rokem 1848 zklamáni natolik, že je nakonec i zlomili k udavačství. ▼ Konkrétní příprava povstání byla zahájena v dubnu 1949, kdy byl získán pro tuto myšlenku i [[Josef Václav Frič\|J. V. Frič]] a čeští studenti navázali kontakty s německými. Společně prováděli agitaci i mezi dělníky a na venkově. Byl ustaven Revoluční výbor, který chtěl dokonce vytvořit i prozatímní revoluční vládu v čele s [[Karel Sladkovský\|K. Sladkovským]]. Příprava povstání však byla odhalena a v noci na 10.května 1849 byla většina účastníků zatčena. Mezi zatčenými byli např. [[Karel Sabina\|K. Sabina]], [[Karel Sladkovský\|K. Sladkovský]], [[Josef Václav Frič\|J. V. Frič]], [[Emanuel Arnold\|E. Arnold]], [[František Havlíček\|F. Havlíček]], [[Vilém Gauč\|V. Gauč]] i [[Michail Alexandrovič Bakunin\|M. A. Bakunin]]. ▲Májové spiknutí, bylo pravděpodobně odhaleno díky tehdejší protirevoluční politice. Překažení plánů proběhlo v květnu [[1849]] v [[Praha\|Praze]]. Bylo zatčeno na šedesát účastníků, mezi nimiž byl i [[Karel Sabina]]. Bylo vydáno 25 rozsudků smrti. Nakonec byli zatčení amnestováni, a tudíž k vykonání rozsudků smrti nedošlo. Sabina zřejmě patřil k nemalé skupině lidí, kteří byli revolučním rokem 1848 zklamáni natolik, že je nakonec i zlomili k udavačství. ==Literatura== * [[Bohuš Balajka\|Balajka, Bohuš]]: ''Přehledné dějiny literatury'' /I/, [[Fortuna]] * Kolektiv autorů, Vojenské dějiny Československa II, Naše vojsko, Praha, 1986 [[Kategorie:České dějiny v novověku]]

Májové spiknutí: Porovnání verzí