Wikipedie

Základní zákony Izraele: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
229 795 editací
m Robot opravil přesměrování na Deklarace nezávislosti (Izrael) - Změněn(y) odkaz(y) na Deklarace nezávislosti Státu Izrael
Řádek 3:
'''Základní zákony Izraele''' ([[hebrejština|hebrejsky]]: חוקי יסוד, ''chukej jesod'') jsou kapitoly nepsané ústavy [[Izrael|Státu Izrael]].
 
Stát Izrael nemá klasickou psanou [[ústava|ústavu]]. Přestože [[Deklarace nezávislosti (Státu Izrael)|Deklarace nezávislosti]] slibuje, že ústava bude schválena do 1. října [[1948]], propastí mezi sekulárními a náboženskými představiteli vznikl rozpor, jenž znemožnil přijetí jednotného dokumentu. [[David Ben Gurion]] později prohlásil, že Izrael by měl vyčkat návratu většiny [[Židé|Židů]] do Izraele. Zbožní Židé odmítali představu, že jejich národ bude mít dokument, který bude mít větší autoritu než náboženské texty jako jsou [[Tóra]], [[Tanach]], [[Talmud]] a [[Šulchan Aruch]]. Začátkem 90. let prohlásil vůdce [[Šas|hnutí Šas]], [[Arie Déri]], že i kdyby v návrhu ústavy bylo [[Desatero]], odmítl by se pod něj podepsat.<ref>The Revealer. ''Church v. State, Israeli Style.'' [online] [Cit:2007-11-17]. [http://www.therevealer.org/archives/today_000969.php Dostupné online].</ref>
 
Kompromisní řešení navrhl člen [[Kneset]]u poslanec Hariri a tato rezoluce nesoucí jeho jméno byla přijata Knesetem 13. června [[1950]]. Kompromis fakticky znamená, že budou jednotlivé kapitoly přijímány postupně prostřednictvím tzv. ''Základních zákonů''. Ty by měly být v budoucnu spojeny a dohromady tak utvořit budoucí izraelskou ústavu. První Základní zákon – [[Základní zákon: Kneset|Kneset]] – byl přijat [[Izraelské parlamentní volby, 1955|Třetím Knesetem]] v roce [[1958]]. Ostatní Základní zákony byly schvalovány v nepravidelných intervalech. Jejich pozice v izraelském právním systému je do značné míry specifická. Pro jejich změnu je potřeba absolutní většina poslanců (minimálně 60), v určitých situacích i tzv. zvláštní většina. Při posuzování rozporu dílčích zákonů se Základními zákony u [[Nejvyšší soud Izraele|Nejvyššího soudu]] je takové posuzování prioritní. Právní vahou se tedy řadí spíše mezi roviny ústavní, přestože ústava v Izraeli doposud neexistuje. Do současné doby bylo přijato celkem dvanáct Základních zákonů, avšak v současnosti je v platnosti jedenáct Základních zákonů.<ref>Čejka, M., JUDr. ''Právní řád Státu Izrael a Common Law'' [online] [Cit:2007-11-17]. [http://clr.prf.cuni.cz/clanek.php?clanek=52 Dostupné online].</ref>
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Základní_zákony_Izraele“