Mari: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
LaaknorBot (diskuse | příspěvky)
Řádek 6:
Mari bylo objeveno roku [[1933]] na východním okraji Sýrie blízko [[Irák|iráckých]] hranic. Domorodci sem přišli pohřbít své mrtvé a když začali kopat jámu, narazili mezi kamením na starou sochu. Poté o tom dostaly informaci francouzské orgány, pod jejichž správou tehdy Sýrie byla. Do Tell Harírí byl vyslán konzervátor [[Louvre|Louvru]] R. Dussaud, který doporučil začít s odkrývkou. Správa Louvru sestavila expedici, jejímž vedením pověřila [[André Parrot]]a a [[14. prosinec|14. prosince]] [[1933]] se zde začalo kopat. Financování akce se ujalo francouzské ministerstvo kultury, ministerstvo obrany zajišťovalo technickou pomoc. Objevy na sebe nenechaly dlouho čekat a již příští měsíc byl objeven [[Ištar|Ištařin chrám]]. [[23. leden]] [[1934]] je dnem objevení ruin města Mari, nejzápadnějšího cípu sumerské kultury, které se objevuje na [[Sumerský královský seznam|Sumerském královském seznamu]]. Vykopávky probíhaly až do září 1939, kdy je přerušila světová válka, ale v letech 1951 - 1963 práce pokračovaly. Archeologické expedice se tu střídají dosud. Roku [[2000]] byla odkryta již plocha 1000 x 600 metrů.
 
Vykopávky objevily celkem osm kulturních vrstev, nejvyšší byla z [[Parthie|parthské doby]], druhá [[Asýrie|asyrská]] a [[NovobabylónskáNovobabylonská říše|novobabylonská]], třetí [[StarobabylónskáStarobabylonská říše|starobabylónská]]. Pod ní byla vrstva největšího rozvoje města kolem roku 1900 př. n. l. („období králů z Mari“), pátá vrstva patřila ''období [[ensi]]ů z Mari'', tj. asi z 22. - 21. století př. n. l. Nejstarší, osmá vrstva náležela období současnému s [[Džemdet-nasr|džemdetnasrským]]. Už z tohoto období jsou základy Ištařina chrámu.
 
==Archeologické nálezy==