[[Soubor:Mlo1.jpg|thumb|Fragment stránky ''Magnus liber organi'']]
'''''Magnus liber organi''''' nebo '''Magnus Liber''' celým názvem '''Magnus liber organi de graduali et antiphonario pro servitio divino''' je kniha obsahující kolekci [[polyfonie|polyfonního (vícehlasého)]] repertoáru, vytvořenou francouzskými skladateli [[LeoninusLéonin|LeoninemLéoninem]] (první verze) a [[PerotinusPérotin|PerotinemPérotinem]] (druhá, modernizovaná a zkrácená verze) pro katedrálu [[Notre Dame]] v [[Paříž]]i v období od sklonku [[12. století|12.]] do počátku [[13. století]]. Představuje produkci tzv. [[Notredamská škola|Notredamské školy]] coby významného období rozvoje vícehlasu, který byl první fází ''[[ars antiqua]]''. V češtině se nezřídka označuje chybným doslovným překladem ''Velká varhanní kniha''. Tento překlad je obsahovým nonsensem, neboť [[organum]] v tomto případě nemá s [[varhany|varhanami]] nic společného, znamená totiž techniku rané formy polyfonie, kterou je dvojhlasý zpěv.
== Obsah díla ==
''Magnus liber organi'' byla vytvořena v době, kdy naprostá většina ostatních záznamů tehdejší doby byla předávána pouze ústní tradicí. Dílo je významné především tím, že reprezentuje počátek moderního výkladu hudební kompozice. Obsahuje 33 mše [[mše|mešních]] [[melodie|melodií]] a 13 tzv. „hodin“. Každá část začíná [[Vánoce|vánočními]] tématy a pokračuje náměty v chronologii [[církev|církevního rok]]u. Všechny zpěvy jsou psány pro dva hlasy ve stylech [[diskantu|discantus]] a organum. Chorální pasáže jsou psány v jednohlasu, sólové pasáže ve vícehlasu.
== Verze díla ==
''Magnus liber'' byla (jak výše zmíněno) revidována, přepsána a zkrácena, de facto modernizována. Perotin přepsal mnoho částí LeoninovýchLéoninových skladeb do jiných forem, [[Léonin]] (Leoninus) totiž užíval pouze diskantu. Rozdíly mezi verzemi jsou též v pokročilejší [[rytmus|rytmice]]. Přidáním nových rytmických forem předznamenal Perotinus další vývoj hudby. Nesouhlasil navíc zjevně s přílišnou rozvleklostí pasáží beze změn, čímž zdůraznil potřebu průběžného vnitřního vývoje hudební skladby, což je dalším jeho významným přínosem. Formálními příspěvky obou autorů bylo zavedení nopvé skladebné techniky [[organum|organum purum]] [[Léonin]] (Leoninus) a zdokonalení techniky diskantu [[Pérotin]] (Perotinus).
