Otevřít hlavní menu

Změny

Odebráno 83 bajtů, před 9 lety
→‎Využití: korektury
=== Mise bez posádky ===
[[Soubor:Apollo5 Launch.jpg|thumb|left|Start mise [[Apollo 5]]]]
V rámci [[Program Apollo|programu Apollo]] znamenala raketa Saturn IB určitý posun, neboť to byla jediná raketa té doby schopná vynést sériový velitelský a servisní modul.<ref name="Chariots_8_2">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brooks
| příjmení2 = Grimwood
| kapitola = Qualifying Missions
| url = http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-4205/ch8-2.html
}}</ref> Předchozí mise programu Apollo používaly pouze maketymaketu velitelského modulu. Než se však přikročilo k testům s raketou Saturn IB, bylo nutné dokončit sérii testů [[únikový systém|únikového systému]]. Tyto testyTesty probíhaly ve [[White Sands Missile Range]] v [[Nové Mexiko|Novém Mexiku]] pomocí rakety [[Little Joe II]]. Po dokončení těchto testů se pozornost přesunula zpět na [[Cape Canaveral Air Force Station|mys Canaveral]], kde již pracovníci [[Marshall Space Flight Center|Marshallova střediska vesmírných letů]] a firem [[Douglas Aircraft Company]], [[Chrysler]], [[Rocketdyne]] a dalších, připravovali raketu Saturn IB ke startu ze [[Startovací komplex 34 na Cape Canaveral Air Force Station|startovacího komplexu 34]].<ref name="Chariots_8_2"/>
 
První mise nesla název [[AS-201]] (Apollo–Saturn 201) a jednalo se o první testovací let rakety a zároveň první test sériové [[Kosmická loď|kosmické lodi]] [[Apollo (kosmická loď)|Apollo]]. Let byl [[Suborbitální kosmický let|suborbitální]] a uskutečnil se [[26. února]] [[1966]]. Raketa vynesla loď Apollo do výšky 425 kilometrů. Apollo poté setrvačností vystoupalo do 488 km. Raketa fungovala podle plánu a jediná selhání byla na straně lodi.<ref name="nssdc_AS-201">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Druhá mise nesla název [[AS-203]], měla za úkol otestovat druhý stupeň S-IVB v podmínkách nulové gravitace. Raketa odstartovala [[5. července]] [[1966]] a vynesla kosmickou loď Apollo i s druhým stupněm na [[Nízká oběžná dráha Země|nízkou oběžnou dráhu]] s výškou [[Apogeum|apogea]] 212 kilometrů. Tento test měl velký význam pro vývoj [[Saturn V|Saturnu V]], který používal také stupeň S-IVB.<ref name="nssdc_AS-203">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
}}</ref>
 
Další misí měl být první let s posádkou. Mise AS-204 ([[Apollo 1]]) měla odstartovat v prvním čtvrtletí roku [[1967]], posádku tvořili [[Virgil Ivan Grissom]], [[Edward Higgins White]] a [[Roger Bruce Chaffee]]. Při pozemní přípravě však došlo k nehodě a celá posádka zahynula. Tato nehoda nebyla zaviněna raketou, ale chybami v konstrukci velitelského modulu. Raketa z nehody vyšla bez úhony a byla použita při další misi.<ref name="Benson_Faherty_18_1">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Benson
| příjmení2 = Faherty
| kapitola = Chapter 18: THE FIRE THAT SEARED THE SPACEPORT
| url = http://www.hq.nasa.gov/office/pao/History/SP-4204/ch18-1.html
}}</ref> Poslední misí bez posádky byla [[Apollo 5]], která odstartovala [[22. ledna]] [[1968]] a měla za úkol otestovat [[lunární modul]] na [[Oběžná dráha|oběžné dráze]] [[Země]]. Mise proběhla dobře a lunární modul byl prohlášen za prověřený.<ref name="nssdc_AS-204">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
=== Pilotované lety ===
[[Soubor:Saturn IB SA-206 Launch.jpg|thumb|Start mise [[Skylab 2]]]]
Prvním pilotovaným letem byla mise Apollo, která odstartovala [[11. října]] [[1968]] z LC-34 na mysu Canaveral. Posádku tvořili [[Wally Schirra]], [[Donn Eisele]] a [[Walter Cunningham]].<ref name="nssdc_Apollo_7">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| místo =
| jazyk = anglicky
}}</ref> Start proběhl hladce, astronautéastronauti hlásili pouze slabé vibrace a hluk proudícího paliva, jinak se nevyskytl žádný problém. Po dosažení oběžné dráhy se kosmická loď Apollo oddělila od druhého stupně S-IVB. Po několika hodinách se loď Apollo vrátila zpět k S-IVB, který měl sloužit k simulaci spojení s lunárním modulem. Vše proběhlo v pořádku, avšak krycí panely kolem adaptéru pro připojení nebyly zcela otevřeny. TentoPři problémmisi bys mohllunárním býtmodulem přiby misito smohlo lunárnímzpůsobit modulemvážné vážnýpotíže, a proto bylo otevírání dodatečně vybaveno explozivním systémem pro úplné otevření.<ref name="chariots_11_4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Brooks
| příjmení2 = Grimwood
}}</ref> Tímto letem byla završena účast Saturnu IB na měsíčním programu. Následující Apolla už byla vynášena raketou [[Saturn V]].
 
Další start Saturnu IB následoval až v roce [[1973]] ke stanici [[Skylab]]. Samotná stanice Skylab byla vyrobena z upraveného stupně S-IVB, který byl určen pro Saturn IB sériové číslo AS-212.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Newkirk
| příjmení2 = Ertel
| strany = 208
| url = http://history.nasa.gov/SP-4011/contents.htm
}}</ref> První let ke stanici odstartoval [[25. května]] [[1973]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Newkirk
| příjmení2 = Ertel
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref> Start proběhl podle očekávání a nedošlo k žádné závadě. Další lety ke stanici proběhly taktéž hladce, a raketa tak prokázala svou spolehlivost. Mise [[Skylab 3]] startovala [[28. července]] [[1973]], její posádku tvořili [[Alan Bean]], [[Owen Garriott]] a [[Jack Lousma]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vítek
| jméno = Antonín
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref> Posledním letem ke stanici byl Skylab 4, který odstartoval [[16. listopad]]ulistopadu [[1973]], posádku lodi tvořili [[Gerald Carr]], [[William Pogue]] a [[Edward Gibson]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vítek
| jméno = Antonín
| místo =
| jazyk = česky
}}</ref> V případě potíží na stanici byla připravena záchranná mise [[Skylab Rescue]]. JejíJejími pilotipiloty měli být [[Vance Brand]] a [[Don Lind]].<ref name="astronautix_sr">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wade
| jméno = Mark
}}</ref>
 
Posledním letem byla společná [[SSSR|sovětsko]]–[[USA|americká]] mise [[Sojuz-Apollo]], která odstartovala [[15. července]] [[1975]]. Posádku tvořili [[Thomas Stafford]], [[Vance Brand]] a [[Donald Slayton]]. <ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Vítek
| jméno = Antonín