Saturn IB: Porovnání verzí

}}</ref> Hmotnostní rozdíl verzí pro Saturn I a Saturn IB byl relativně velký, 635 kg u verze H-1 proti 988 kg verze H-1b, ale zvýšený tah a úspora hmotnosti samotného prvního stupně nakonec vedly ke zvýšení celkové nosnosti.<ref name="astronautix_h1"/> Pro starty Saturnu IB musely být upraveny startovací rampy [[Startovací komplex 34 na Cape Canaveral Air Force Station|LC-34]] a [[Startovací komplex 37 na Cape Canaveral Air Force Station|LC- 37]] na [[Cape Canaveral Air Force Station|mysu Canaveral]]. Z tohoto důvodu byl start poslední mise Saturnu I přesunut na 30. července 1965, taktakže byl dostatek času na provedení úprav ipotřebných řádnýpřed termínřádným termínem plánovaného prvního startu Saturnu IB.<ref name="bilstein_335">{{Citace elektronické monografie

První start Saturnu IB se konal 26. února 1966 na odpalovacím komplexu 34 na mysu Canaveral. Šlo o první [[Suborbitální kosmický let|suborbitální]] testovací let, trvající přibližně 32 minut. Raketa při něm dosáhla výšky přes 480 kilometrů a dopadla do jižního [[Atlantský oceán|Atlantiku]] asi 320 kilometrů od ostrova [[Ascension]].<ref name="bilstein_338"/> Další mise byly zaměřeny, stejně jako mise Saturnu I, na testování kosmické lodi Apollo a lunárního modulu. Poprvé však bylo možno otestovat součásti plánované rakety Saturn V, protože se Saturnem IB sdílely stejný stupeň S-IV. Po sérii testů přišly na řadu mise s posádkou, jako první to byla mise [[Apollo 7]], poté následovaly mise ke stanici [[Skylab]] a nakonec v roce 1975 společná [[SSSR|sovětsko]]–[[USA|americká]] mise [[Sojuz-Apollo]].