Andreas Baader: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úpr dle v+s, maxitypo atd/zdroje k některým info ani cp nenal
Řádek 1:
{{Upravit}}
{{neověřeno}}
[[Soubor:Andreas Bernd Baader.jpg|thumb|Andreas Baader]]
'''Andreas Baader''' ([[6. květen|6. května]] [[1943]] – [[18. říjen|18. října]] [[1977]]) byl spoluzakladatel a prvním vůdcem německé levicové organizace [[Frakce Rudé armády]](německy Rote Armee Fraktion, od toho zkratka RAF).
 
== Život a působení ==
 
Narodil se v německém Mnichově[[Mnichov]]ě, jeho otec, historik Dr. Berndt Philipp Baader padl na frontě druhé světové války a Baadera vychovávaly babička, matka a teta. Studium na střední škole v Mnichově nedokončil. Začal drobnou kriminalitou, krádežekrádežemi aut, falšovánífalšováním dokladů.. apod. RokuV roce 1963 odcházíodešel do Západního Berlína, kde se přidávápřidal k levicovým studentským hnutím, kterékterá v té době nabírajínabírala na síle. V roce 1968 spáchal se svou přítelkyní, Gudrun Ensslinovou a dalšími dvěma aktivisty, žhářský útok na "svatostánky konzumní společnosti" obchodní domy Kaufhof a Schneider ve Frankfurtu nad Mohanem.

Všichni čtyři jsoubyli zatčeni a později odsouzeni ke třem létům vězení, k výkonu trestu ale nenastoupínenastoupili, jelikož všichni utečouutekli do zahraničí. V roce 1970 se všichni vracívrátili do Německa, kde je Baader zatčen. Je ale osvobozen za pomoci reportérky Ulrike Meinhofové. Osvobození proběhneproběhlo tak, že si Meinhofová, jako reportérka vyžádávyžádala rozhovor s ním. Ten měl proběhnout ve studovně v Německém ústředním institutu pro sociální otázky v Berlíně-Dahlemu. Tam se strhla přestřelka a jeden zaměstnanec institutu byl vážně zraněn, když vytáhl zbraň.Tohoto data(Tento den - 14. května 1970), byla formálně založena [[první generace RAF]], jinak známá jako [[skupina Baader-Meinhofová]]. Tato skupina měla za cíl bojovat proti Americkémuamerickému imperialismu, proti policejnímu a fašistickému státu.Požadovali Požadovala odstoupení vládních činitelů, kteří měli nacistickou minulost, dále požadovali zastavení podpory Američanů jako strůjců Vietnamskévietnamské genocidy, chtělichtěla celkovou změnu systému.Zaměřovali Zaměřovala se na objekty státní správy, na objekty pod Americkouamerickou správou, na banky a spořitelny jako na nervy kapitalistického režimu. [[Andreas Baader]] prošel výcvikem v Paletinském táboře hnutí [[Fatah]], zprostředkovaný jejich právníkem Horstem Mahlerem. Poté se všichni vracívrátili a působípůsobili v německuNěmecku dva roky. Prvního června 1972 ve Frankfurtu nad Mohanem nedaleko budovy hesenského rozhlasu a televize jebyl Andreas Baaden zatčen. Nedlouho poté jsoubyly zatčeny i [[Ulrika Meinhofová]] a [[Gudrun Ensslimová]]. Meinhofová umírázemřela za ne zcela jasných okolností při čtvrtém roce čekání na proces (oficiální verze byla, že se ve své cele oběsila na ručníku). Díky tomu vznikávznikla [[druhá generace RAF]], která páchápáchala únosy a bombové atentáty a vyžadujevyžadovala propuštění vězňů [[RAF]]. Největší naději majíměla, když jebylo uneseno letadlo [[Lufthansa|Lufthansy]] arabskými teroristy, kteří požadujípožadovali mimo jinné propuštění Baadera a jeho dvou dalších "soudruhů". Teroristé jsouvšak všakbyli zneškodněni na somálském letišti Mogadišu a druhý den ráno, 18. října 1977 jsoubyli ve svých celách nalezeni Andreas Baader, [[Gudrun Ensslimová]] a [[Jan-Carl Raspeh]] mrtví, nebo na pokraji smrti. I okolnosti těchto sebevražd jsou nejasné. Na nelidské zacházení zemřeli ve věznicích také dva další příslušníci [[RAF]].
 
{{DEFAULTSORT:Baader, Andreas}}