Jistebnický kancionál: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 4650706 uživatele 194.228.87.179 (diskuse) zrušena |
+Literatura |
||
Řádek 5:
Tento kancionál je památkou, která umožňuje nahlédnout do husitského liturgického zpěvu; ve špatném stavu jej našel roku [[1872]] na půdě fary v [[Jistebnice|Jistebnici]] u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře [[Leopold Katz]] (nar. 1854 v Jistebnici – zemř. 1927 v Praze), který se později jako JUDr.- právník stal jedním z největších mecenášů výtvarníků a podporovatelem České akademie věd a umění. Tehdy Katz upozornil na svůj nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika [[František Palacký|Františka Palackého]] (ten ihned rozpoznal její hodnotu). Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval [[Národní muzeum|Národnímu muzeu v Praze]], kde se nachází (pod sign. II C 7) dodnes.
Kancionál obsahuje známé písně [[Ktož jsú boží bojovníci]] a [[Povstaň, povstaň veliké město pražské]].
== Literatura ==
* {{Citace monografie | příjmení = Forst | jméno = Vladimír | odkaz na autora = | spoluautoři = a kol. | titul = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 1993 | počet stran = 589 | isbn = 80-200-0468-8}}
== Související články ==
| |||