Archimédés: Porovnání verzí

'''Archimédés ze Syrakus''', [[řečtina|řecky]] Αρχιμήδης, [[latina|latinsky]] ''Archimedes'', ([[287 př. n. l.]] – [[212 př. n. l.]] [[Syrakusy]]), byl řecký [[matematik]], [[fyzik]], inženýr, vynálezce a [[astronom]]. Přestože nemáme záznamy z některých úseků jeho života je považován za jednoho z nejvyznamnějších vědcu klasického [[starověk|starověku]]u. Mezi jeho nejslavnější objevy na poli [[fyzika|fyziky]] patří [[hydrostatika]], [[statika]] a vysvětlení principu [[páka|páky]]. Také navrhl a sestrojil spoustu nových strojů, včetně [[obléhací stroje|obléhacích strojů]] a [[šnekové čerpadlo|šnekového čerpadla]]. Některé jeho vynálezy byli zrekonstruovány a ukázalo se, že jsou plně funkční. Například velmi známé zapalování lodí pomocí zrcadel <ref name ="pok">{{Citace webu

Archimédés je dnes považován za největšího matematika [[starověk|starověku]]u a jednoho z největších matematiků vůbec. <ref name ="mat">{{Citace knihy

}}</ref> Použil [[vyčerpávací metoda|vyčerpávací metodu]] k výpočtu [[plocha|plochy]] [[oblouk]]u [[parabola|paraboly]] se součtem nekonečné [[geometrická řada|geometrické řady]] a vyčíslil pozoruhodně přesně číslo [[pí]]. <ref name ="pi">

| datum přístupu=2009-11-13}}</ref>. Také [[Archimédova spirála|definice spirály]], nesoucí jeho jméno, a vzorce pro [[objem|objemy]]y jsou na tehdejší dobu něčím nevýdaným.

| datum přístupu=2009-11-14}}</ref>]] Archimédés to odmíta s tím, že nejdřív musí vyřešit matematický problém, to vojáka rozzuří a zabijí ho [[meč|mečem]]em. Plutarchós také popisuje druhou verzi, podle které Archimédés nese matematické nástroje a je zabit římskám vojákem, který si myslí, že to jsou cenné předměty. Marcellus byl údajně velmi rozhořčen Archimédovou smrtí, protože ho považoval za velkého vědce a již dříve nařídil, aby se Archimédovi nic nestalo. Nechal ho pohřbít se všemi poctami a dal mu vystavět pomník. Tento pomník později hledal a nalezl zanedbaný, <ref name ="hrob">

| datum přístupu=2009-11-14}}</ref> poblíž Agrigentiny brány v Syrakusách římský řečník [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] a tak dokázal světu, že Archimédés nebyl pouhou bájí.<ref name="Marc.">Jiří Mrázek, Taje matematiky str. 153, 1964</ref> Cicerův popis Archimédova hrobu hovoří o tom, že na jeho hrob byla položena deska s rytinou představující jeho oblíbený [[matematický důkaz]]: [[koule|kouli]] a [[válec|válec]] o stejné [[výška|výšce]] a [[průměr|průměru]]u. Archimédés dokázal, že [[objem]] a [[povrch]] koule jsou dvě třetiny stejných hodnot válce.

== Objevy ==

Nejznámější příběh o Archimédovi vypráví o tom, jak přišel na metodu určení [[objem|objemu]]u [[těleso|tělesa]] s nepravidelným tvarem. Král [[Hérión II.]] si nechal vyrobit novou [[koruna|korunu]] ve tvaru [[vavřínový věnec|vavřínového věnce]] a Archimédés byl požádán, aby ověřil jestli je koruna z ryzího [[zlato|zlata]] nebo zda do ní zlatník nepřidal příměsi. Archimédés musel řešit problém bez poškození koruny, takže ji nemohl roztavit do pravidelného tvaru. Několik dní bezvýsledně přemýšlel, jak takový nelehký úkol vyřešit. Při koupeli si všiml, že hladina vody ve vaně stoupá, když se do ní ponoří, tedy že je voda nestlačitelná.<ref name ="nestl. vody">

| datum přístupu=2009-11-14}}</ref> Archimédés správně poznal, že množství vody, která přetekla přes okraj, odpovídá objemu jeho těla. Podle legendy vyskočil z vany a zcela nahý probíhal syrakuskými ulicemi a volal „Heuréka“ (Řecké: "εὕρηκα!", Což znamená "Už to mám!"). Archimédes zjistil, že koruna byla vyrobena převážně z obyčejného kovu. To zlatotepce stálo život zlatotepce .

Archimédův dráp byla [[zbraň]], navržená k obraně města Syrakusy před nepřátelskými loděmi. Archimédův dráp byl tvořen, z [[jeřáb]]u, na kterém byl přivázaný kovový hák. Poté co se kovový hák zahákl za [[loď]] poblíž [[hradby|hradeb]], zvedli ji nahoru a tím loď převrátil. Současné pokusy potvrdili, že Archimédův dráp mohlomohl být funkčnímfunkční zařízenímzařízení. <ref name ="drap1">

* Archimédův výkřik: "Heuréka!" je stávající motto Kalifornie. V tomto případě spojeným s objevem zlata u mlýna Suttera roku 1848, která v Kalifornii vyvolal zlatou horečku. <ref name ="Kalifornie"> {{Citace webu

* Projekt Solární elektrárny v Priolo Gargallo, který využívá řadu zrcadel k výrobě elektřiny, nese Archimédovo jméno. <ref name ="Priolo_Gargallo"> {{Citace webu

* Archimedes byl jedním z prvních osobních počítačů s procesorem RISC na konci osmdesátých let. <ref name ="Pocitac"> {{Citace webu