Gravitační singularita: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky nahradil text: (-[Ff]yzikální pahýl +Pahýl - fyzika)
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Řádek 1:
'''Gravitační singularita''' se nachází v centru [[černá díra|černých děr]]. Jedná se o teoretickou představu [[bod]]u v [[prostor]]u, kde [[gravitační pole]] a jiné fyzikální veličiny nabývají [[Nekonečno|nekonečných]] hodnot. Ve skutečnosti není jasné, co se v tomto bodě a jeho nejbližším okolí děje. Chybí teorie, která by dávala rozumné výsledky a stávající fyzikální teorie ([[obecná teorie relativity]] a [[kvantová mechanika]]) si s tímto problémem neví rady. Určité představy o dění v singularitách nabízí [[teorie strun]], ta však není dokončena a má jisté problémy s ověřením svých předpovědí.
 
== Prstencová singularita ==
V případě rotující (Kerrovy) černé díry není gravitační singularita bod, ale je prstencová. Většina hmoty singularity je soustředěna na obvodu kružnice s pevným poloměrem, nenulová [[plošná hustota]] hmoty je však soustředěna i uvnitř tohoto prstence. V případě, že by bylo možné projít vnitřkem prstence singularity, dostal by se teoreticky pozorovatel do jiného časoprostoru, v němž je možné černou díru opustit. Tento nový prostoročas však již nemá kauzální strukturu připouštěnou [[princip kosmické cenzury|principem kosmické cenzury]]. Přesněji lze říci, že přes vnitřek prstence singularity probíhá tzv. [[analytické prodlužování]] [[Kerrova metrika|Kerrovy metriky]].
 
== Kauzální charakter gravitačních singularit ==
V závislosti na tom, kde se singularita nalézá vzhledem ke světelnému kuželu padajícího pozorovatele se dělí na '''prostorupodobnou''' nebo '''časupodobnou''' singularitu. Časupodobná singularita (typická např. pro [[schwarzschildova metrika|Schwarzschildovu]] [[černá díra|černou díru]]) leží vždy v budoucnosti blízkého pozorovatele, pád na singularitu je proto nevyhnutelný. Oproti tomu prostorupodobná singularita (typická pro [[Kerrova metrika|Kerrovu]] nebo [[Reissner-Nordströmova metriku|Reissner-Nordströmovu metriku]]) se nalézá v relativní současnosti blízkého pozorovatele a lze se jí tedy v principu vyhnout.
 
== Nahá singularita ==
Předpokládá se, že kolem každé [[fyzikální singularita|fyzikální singularity]] se nachází [[horizont událostí]], který zajišťuje, že nelze získat přímé [[informace]] o samotné singularitě. Toto tvrzení je označováno jako [[hypotéza kosmické cenzury|princip (hypotéza) kosmické cenzury]].
 
Princip kosmické cenzury je nepotvrzenou [[hypotéza|hypotézou]]. [[teorie|Teoreticky]] mohou existovat také singularity, které nejsou obklopeny horizontem událostí. Takové singularity se označují jako '''nahé''' nebo '''holé'''.
 
== Související články ==
* [[Zakřivený prostor]]
* [[Obecná teorie relativity]]
Řádek 35:
[[hu:Gravitációs szingularitás]]
[[it:Singolarità gravitazionale]]
[[ja:重力の特異点]]
[[lv:Singularitāte]]
[[nl:Singulariteit (natuurkunde)]]
[[no:Singularitet]]
[[pl:Osobliwość (astronomia)]]
Řádek 43:
[[ro:Singularitate gravitaţională]]
[[ru:Гравитационная сингулярность]]
[[simple:Gravitational singularity]]
[[sk:Gravitačná singularita]]
[[sl:Gravitacijska singularnost]]