Panamericana: Porovnání verzí

myšlenka Panamerikanismu samotného…“ ([[Jake Silverstein]], str. 71)

 

[[Soubor:Alaska Highway1.png|thumb|Mapa Aljašské dálnice (červeně)]]

Panamericana vede přes následujících 15 států:

Pro turistické účely je jako součást Panamericany severně od [[Latinská Amerika|Latinské

Ameriky]] považována [[Aljašská dálnice]], dále dálnice vedoucí po západním pobřeží Kanady a Spojených států, až východně od [[San Diego (Kalifornie)|San Diega]] ([[Kalifornie]]) odbočuje k [[Nogales, Arizona]]).

Prvním Čechem, který projel celou Panamericanu na kole, se stal [[Vítězslav Dostál]], který ale vynechal úsek v Dariénském pralese. Na cestu se vydal 29. 7. 2006 z [[Anchorage]], do [[Ushuaia|Ushuaiy]] dorazil 8. 3. 2007.

Důležitý úsek, který chybí ke kompletnímu dokončení Panamericany mezi Panamou a Kolumbií, leží v provincii [[Darién]] (''Darién Gap''). Jedná se o 87 km (54 mil) dlouhý úsek procházející hustým tropickým pralesem. Ačkoliv byl prales již několikrát překročen dobrodruhy na kole (první přejezd na kole - [[Chris Bechard]] v roce [[1981]]), motorce, terénními vozidly i pěšky, cestovatelé se musí potýkat s [[Tropický deštný les|džunglí]], [[pohyblivé písky|pohyblivými písky]], rozlehlými [[bažina]]mi a [[hmyz]]em, a jsou ohrožováni pronikáním ozbrojených skupin z Kolumbie.<ref name="mzvcr">[http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ID=5410 Všeobecné informace Ministerstva zahraničních věcí České republiky pro cestování do Panamské republiky]</ref>

 

[[Bio-Pacifico]] ve své studii navrhuje vytvořit novou trajektovou linku z [[Kolumbie]] do nově zbudovaného přístavu v [[Panama|Panamě]] a prodloužit existující silnici, což by dokončilo Panamericanu bez porušení těchto ekologických zájmů.

Trajekt by překonáním [[záliv Urabá|zálivu Urabá]] z kolumbijského [[Turbo, Kolumbie|Turba]] do nového panamského přístavu (třeba [[Carreto]]) spojil oba konce silnice. Účinná oklika by pravděpodobně způsobila ponížení stávající silnice do [[Yaviza|Yavizy]] na status druhé třídy.

První návrh trasy z jednoho konce Ameriky na druhý byl předložen na [[První Panamerická konference|První Panamerické konferenci]] v roce [[1889]] jako želzniční trať. Nicméně tento návrh nebyl nikdy uskutečněn. Myšlenka vybudovat Panamerickou dálnici se objevila na [[Pátá mezinárodní konference amerických států|Páté mezinárodní konferenci amerických států]] v roce [[1923]], kde byla nejprve naplánována jako obyčejná silnice. První [[Konference o Panamerické dálnici]] byla svolána [[5. říjen|5. října]] [[1925]] v [[Buenos Aires]]. Mexiko bylo první latinskoamerickou zemí, která dokončila svoji část silnice - v roce [[1950]] ([[Jake Silverstein]], str. 71)

[[Soubor:Inter-American Highway map October 1933.jpg|thumb|Mapa [[Interamericana|Interamericany]] z roku [[1933]]]]

Žádná trasa nebyla oficiálně ustanovena v [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadě]], a proto Panamericana začíná na americko-mexické hranici. Původně vedla z [[Nuevo Laredo, Tamaulipas]] (naproti městu [[Laredo (Texas)|Laredo]]) a pokračovala jižně přes [[Ciudad de México|Mexico City]]. Pozdější větve byly vybudovány k hranici v [[Nogales, Sonora]] ([[Nogales, Arizona]]), [[Ciudad Juárez, Chihuahua]] ([[El Paso|El Paso, Texas]]), [[Piedras Negras, Coahuila]] ([[Eagle Pass, Texas]]), [[Reynosa, Tamaulipas]] ([[Pharr, Texas]]), a [[Matamoros, Tamaulipas]] ([[Brownsville, Texas]]).

Na druhé straně hranic bylo několik amerických dálnic lokálně pojmenováno po Panamericaně. Když byla vybudována část [[I 35]] v [[San Antonio|San Antoniu]], byla pojmenována jako [[Pan Am Expressway]], což bylo napojení na původní silnici z [[Laredo|Lareda]]. [[I 25]] v [[Albuquerque]] se nazývá [[Pan-American Freeway]], jako prodloužení trasy z [[El Paso|El Pasa]]. [[U.S. 85]] severně od El Pasa se nazývá [[CanAm Highway]]. Pokračuje do kanadského [[Saskatchewan]]u, kde končí v [[La Ronge]].

Z [[Laredo|Lareda]] vede silnice po mexické [[Federal 85]] do [[Ciudad de México|Mexico City]]. Vedlejší trasy:

Z [[Ciudad de México|Mexico City]] na hranici s [[Guatemala|Guatemalou]] vede Panamericana po [[Federal 190]]. Přes středoamerické státy sleduje [[Central American 1]] a končí v [[Yaviza|Yavize]] na okraji [[Darién]]u. Konec silnice byl dříve v [[Canita|Canitě]], 178 km (110 mil) severně od [[Yaviza|Yavizy]]. V letech, kdy byl [[Panamský průplav]] pod správou [[Spojené státy americké|USA]], byla finanční podpora USA výhradně zaměřena na výstavbu vysokého mostu přes průplav.

 

[[Soubor:IndigenaFusa.JPG|right|thumbnail|Socha indiána stojícího u vchodu do [[Fusagasugá]], [[Kolumbie]] nad Panamericanou]]

Jižní část silnice začíná v severozápadní [[Kolumbie|Kolumbii]] v [[Turbo|Turbu]], odkud vede po [[Colombia 52]] do [[Medellín]]u. Z Medellínu vede [[Colombia 54]] do [[Bogota|Bogoty]], ale [[Colombia 11]] míří jižně přímější cestou. [[Colombia 72]] se jihozápadně od [[Bogota|Bogoty]] spojuje s [[Colombia 11]] v [[Murillo|Murillu]]. Colombia 11 pokračuje až k ekvádorským hranicím.

[[Ecuador 35]] představuje Panamericanu po celou cestu [[Ekvádor]]em, což platí i o [[Peru 1]] vedoucí až na chilské hranice.

[[Soubor:ViaPanAm.png|thumb|Znamení '''Vía PanAm''' označuje některé chilské a argentinské silnice spojené s Panamericanou.]]

Další větve vedou do Venezuely, Paraguaye, Uruguaye a Brazílie.

 

 

<references/>

* [http://encarta.msn.com/encyclopedia_761568725/Pan_American_Highway.html Microsoft Encarta - Panamericana]

 

 

[[Kategorie:Silnice]]