Měšťanstvo: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 4595915 uživatele 83.240.30.13 (diskuse) zrušena vandalismus |
|||
Řádek 5:
V [[19. století]] bylo měšťanstvo nejvýznamnější a také nejdynamičtější společenskou vrstvou, muselo však čelit požadavkům méně majetných a později i nemajetných obyvatel měst. [[Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická|Baráčníci]] a pak i dělníci tak museli bojovat o prosazení svých občanských a politických práv právě proti měšťanstvu. Proto se „buržoazie“ stala pro dělnické hnutí a později i marxismus synonymem vrstvy boháčů a vykořisťovatelů i třídního nepřítele. Teprve se zaváděním všeobecného volebního práva kolem roku [[1900]] se tento rozdíl v politickém ohledu setřel. Už od [[15. století]] byli měšťané zastánci vzdělanosti a [[demokracie|demokratických]] přeměn ve společnosti a v 19. století se stávali i [[mecenáš]]i [[umění]].
== Maloměšťan a velkoměšťan ==
Zatímco [[Marx]]ovi se buržoazie jevila jako jediná „třída“, [[Max Weber]] rozdělil měšťanstvo do dvou skupin či vrstev. „Malí“ měšťané, například čeští baráčníci, patří podle něho do střední třídy, velká buržoasie – bankéři, továrníci a velcí obchodníci – tvoří vyšší třídu společnosti. V Čechách hrála kromě toho velkou roli i národní příslušnost měšťanů, neboť právě čeští měšťané se nejvíc zasazovali o národní hnutí a jeho politické cíle.<ref>''Velký sociologický slovník'', heslo Buržoazie.</ref>
== Měšťan a občan ==
| |||