Kolonizace Jižní Ameriky: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Role a význam katolické církve v Jižní Americe: opravy odkazů |
|||
Řádek 171:
===Role a význam katolické církve v Jižní Americe===
Vzhledem k tomu, že hlavním ideologickým ospravedlněním iberské [[conquista|conquisty]] jihoamerického kontinentu bylo obrácení na katolickou víru sehrávala zde významnou roli také katolická církev. Na začátku conquisty proběhla uvnitř církve diskuze o obecném postavení domorodých Indiánů. Tato diskuze vyvrcholila známou diskuzí z Valladolidu, ve které františkán [[Bartolomé de las Casas]] a dominikán [[Juan Ginés de Sepúlveda]] představovali dva odlišné tábory názorů v církvi. Las Casas argumentoval, že domorodci jsou svobodnými lidmi žijícími v přirozeném řádu a tedy, že si zaslouží stejné zacházení jako jiní. Později se vášnivě snažil obhajovat indiánské obyvatele před bezohledným vykořisťováním dobyvatelů:
{{citát|Bůh učinil tolik početné a různé národy této oblasti natolik otevřené a nevinné, jak si jen lze představit. Nejprostší lidé na světě, nevtíraví, neprůbojní a poslušní jsouc prosti zášti či lsti a zcela poslušní, jak ke svým vlastním pánům, tak ke Španělům pod jejichž službou se nacházejí. Nikdy se nehádají a nejsou bojovní či divocí, nedlí v nich zášť a nechtějí si vyřizovat staré účty. Naopak představy o pomstě jsou jim téměř cizí. Současně patří k těm lidským bytostem, které nejsou robustní, ale jejich slabá tělesná konstituce je činí neschopné odolávat tvrdé práci nebo utrpení, a dělá je náchylné ke každé nemoci bez ohledu na to jak by byla mírná.|[[Bartolomé de las Casas]]<ref>Bartolome de las Casas: A'' Short Account of the Destruction of the Indies''.[http://www.uvawise.edu/history/wciv1/casas.html Online
[[Soubor:POMA0402v.jpg|thumb|right|Ilustrovaná kronika inky [[Poma de Ayala|Pomy de Ayala]] z počátku 17. století ukazuje na násilné stránky vztahu indiánského obyvatelstva ke kolonizátorovi a jeho víře v době ''conquisty''.]]
Naopak Sepúlveda viděl v domorodcích přirozené otroky (pojem přejal od [[Aristoteles|Aristotela]]), což podle něj znamenalo, že jejich zotročování je přirozené a Indiáni si nemohou sami vládnout. Sepúlveda potom objahoval spravedlivou válku proti indiánskému obyvatelstvu, která vycházela z jeho představ o necivilizovanosti a nelidskosti indiánů obecně:
{{citát|Porovnejte tyto přirozené vlastnosti úsudku, talentu, šlechetnosti,střídmosti, lidskosti a náboženství s těmi těchto ubohých lidí, a jen těžko v nich najdete známky lidství. Tito lidé nemají ani vědu ani abecedu, ani zachované památky o své minulosti s výjimkou některých nejasných a neurčitých vzpomínek znázorněných v některých obrazech, ani nemají psané zákony ale barbarské instituce a zvyky...Válku proti barbarům lze ospravedlnit nejenom jejich pohanstvím ale také jejich ohavnou nevázaností, jejich podivuhodným obětováním lidských obětí, velkými škodami, které způsobili na nevinných osobách, jejich strašlivými hostinami s lidským masem a bezbožným kultem idolů.|[[Juan Ginés de Sepúlveda]] <ref>Sepúlveda, Juan G.: ''On the Reasons for the Just War among the Indians''.[
Tato diskuze dobře charakterizuje roli katolické církve v koloniích, kde se na jednu stranu podílela na některých krutostech tím, že je podobně jako Sepúlveda ospravedlňovala, ale na druhou stranu to byla také katolická církev která se domorodců nejhlasitěji zastávala.
| |||