Verze z 21. 9. 2009, 08:24 editovat David Kennedy (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 553 editací Verze 4420760 uživatele 94.125.219.19 (diskuse) zrušena - revert vandalismu: bezdůvodné mazání obsahu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 11. 2009, 01:03 editovat zrušit editaci Flame CZE (diskuse \| příspěvky) 423 editací m tvrdé mezery, pravopis, interpunkce Přejít na další porovnání →
Řádek 94: === Motor a způsob startování === [[Soubor:1910Ford-T.jpg\|thumb\|left\|Ford model T z roku 1910]] Model T měl vpředu montovaný čtyřválcový řadový [[zážehový motor]] o objemu 2,9 litrů o výkonu 15 kW (20 koní) s nejvyšší rychlostí 64 – 72  km/h. Tento malý čtyřválcový motor byl známý rozvodem [[Side Valves\|SV]] s konstrukcí  [[Hlava motoru\|hlavy]] ve tvaru L. Podle společnosti Ford Motor měl model T spotřebu přibližně od 11,1 do 18,7 litrů na 100 km.<ref name=MediaFordCom>{{Citace elektronické monografie \| titul = Model T Facts \| url = http://media.ford.com/article_display.cfm?article_id=858 Řádek 105: Setrvačníkové [[magneto]] (předchůdce [[alternátor]]u) vytvářelo nízké napětí střídavého proudu napájelo indukční cívku, která vytvářela vysoké napětí. Tento impuls byl rozdělovačem poslán k zapálení do jednotlivých válců. [[Předstih zážehu]] bylo možné nastavit ručně použitím páčky namontované na sloupku řízení, která otáčela rozdělovačem. Bylo však potřeba určitých zkušeností k nalezení správného časování při různých otáčkách a zatížení. [[Autobaterie\|Baterie]] byla využívána pro startování: při startování klikou nemuselo magneto vždy vyrobit dostatečný proud. Když byly v roce 1915 zavedeny elektrické světlomety, bylo magneto posíleno na dodávky energie pro světla a klakson. Kvůli požadavku spolehlivosti a jednoduchosti byla zapalovací cívka a magneto zachováno i poté, co bylo auto vybaveno dynamem a baterií pro elektrické startování a osvětlení. Většina aut prodaných po roce 1919 již byla vybavena elektrickým startováním, které bylo ovládáno malým kulatým pedálem před sedadlem řidiče. Před startováním modelu T pomocí kliky musela být jiskra opožděna, jinak motor místo naskočení „nakopl“ startující osobu. Rukojeť kliky bylo lepší uchopit do dlaní než popadnout s  palcem přes vrch rukojeti, protože když motor „nakopl“, prudký pohyb kliky zpět odmrštil ruce z rukojeti, což bylo lepší než vymknuté zápěstí nebo zlomení palce. Většina Téček měla ovládání sytiče pomocí lanka pod [[chladič]]em, kde mohla být ovládána levou rukou, zatímco pravou rukou řidič startoval motor. [[Palivová nádrž]] o objemu 38 litrů byla montována do rámu pod přední sedadlo. Jedna varianta měla [[karburátor]] upravený pro běh na ethanol, který si mohli farmáři vyrábět sami doma. Protože palivo z nádrže teklo do karburátoru samospádem, nemohl model T jezdit do prudkých kopců, pokud byla v nádrži nízká hladina paliva. Jednoduchým řešením bylo vyjíždění kopců na zpětný chod. V roce 1926 byla palivová nádrž přesunuta na většině modelů pod kapotu.<ref>{{Citace elektronické monografie Řádek 119: První motory byly vyráběny firmou Lakeside Foundry v Detroitu. Ford však záhy firmě vypověděl smlouvu, protože si začal vyrábět motory sám. Prvních několik stovek vozů bylo vybaveno vodním čerpadlem, jeho využití však bylo brzy zrušeno. Ford se rozhodl pro levnější a spolehlivější systém oběhu chladicí kapaliny, založeném na termosifonovém principu. Spočíval v  umístění chladiče výše než motoru. Díky tomu horká voda vystoupala z  motoru do horní části chladiče, zde postupným ochlazováním klesala dolů chladičem a tekla zpět do motoru. Vodní čerpadla byla však k dispozici k dokoupení jako volitelné vybavení. [[soubor:1925.ford.model.t.arp.750pix.jpg\|thumb\|right\|Ford „nový model“ T s karoserií Tudor Sedan z roku 1925]] Řádek 127: Model T měl pohon zadních kol. Převod probíhal pomocí planetového soukolí a převodovka byla nazývána třístupňovou, ve skutečnosti měla 2 rychlostní stupně pro jízdu vpřed a jeden rychlostní stupeň pro jízdu vzad. Převodovka byla ovládána pomocí tří pedálů a páky, umístěné u  řidičova sedadla na straně přivrácené ke středu vozovky. Plyn byl ovládán páčkou na sloupku řízení. Levý pedál se používal na zařazení rychlosti. Když byl sešlápnut a držen vpředu, byl zařazen nízký (pomalý) převod. Když byl držen v  prostřední poloze, bylo vyřazeno (poloha neutrál). Vyřazení se dalo dosáhnout i vytáhnutím páky do svislé polohy. Když byla páka tlačena dopředu a řidič sundal nohu z  levého pedálu, model T zařadil vyšší převodový stupeň. Automobil mohl takto jet, i  když řidič neměl sešlápnutý žádný pedál. Nebyl zde spojkový pedál. Prostřední pedál se používal pro zařazení zpětného chodu a pravý pedál ovládal motorovou brzdu. Levý pedál se používal také k  ovládání parkovací brzdy, která byla v  provozu, pokud byl pedál ~~předunut~~přesunut do zadní polohy. Zároveň sloužil jako nouzová brzda. I  když to bylo velmi neobvyklé, hlavně v  zimě se stávalo, že řídící pásy vypadly z  nastavení pomalého převodu a přidalo se tak další nebezpečí při pokusu nastartovat vůz klikou: automobil se mohl po nastartování rozjet, i  když byl zařazen neutrál. Síla se dostala k  diferenciálu přes kulový kloub a [[kardanový hřídel]], který byl napojen na zadní osu. Některé vozy (hlavně nákladní) mohly být volitelně vybaveny dvourychlostním převodem v zadní nápravě, ovládaným pákou na podlaze vozu. Všechny převody byly vyrobeny z  [[vanad]]ové [[ocel]]i a běžely v  olejové lázni. [[Soubor:Ford model t suspension.triddle.jpg\|thumb\|left\|250px\|Zavěšení kol na Fordu model T. Vinutá pružina je volitelná dokupovaná výbava, nabízená jako „Hasslerův tlumič kmitů.“]] Řádek 138: === Nápravy a kola === Zavěšení používalo napříč montovanou ~~půleliptickou~~poloeliptickou listovou pružinu, jednu pro přední a jednu pro zadní osu, náprava tedy byla tuhá. Přední osa byla vytvořena z  jednoho kusu vanadové oceli kováním v  zápustce. Ford mnoho náprav osmkrát zkroutil a rozeslal je prodejcům, aby na nich mohli zákazníkům ukazovat jejich odolnost. Model T neměl dnešní provozní brzdu, ovládanou pedálem. Pravý pedál ovládal pás kolem bubnu v  převodovce, který zastavil otáčení kol. Výše zmíněná páka parkovací brzdy ovládala pásovou brzdu na zadním brzdovém bubnu. Kola byla dřevěná loukoťová, ocelová (drátová) paprsková byla k  dispozici v  letech 1926 a 1927. Obutá byla v  [[pneumatika\|pneumatikách]], které měly v  průměru 76  cm (30 palců); přední byla široká 5  cm, zadní 8,9  cm. Rozvor byl přibližně 2 515  mm (99  palců). Zatímco standardní šířka byla 142  cm, dala se objednat i  šířka 152 cm v  nabídce „pro jižní silnice“. === Změny konstrukce === Během výroby modelu T proběhlo několik větších změn v konstrukci. Jedna z prvních změn se týkala použití chladiče a světlometů z  [[mosaz]]i. Klakson a některé další detaily byly také mosazné. Mnoho z  prvních vozů mělo otevřené [[karoserie]], byly levnější na výrobu než uzavřené vozy. Do modelového roku 1911 (kdy byly přidány do cestovní verze) neměly vozy vyrobené v  Americe dveře pro řidiče. Pozdější modelové roky obsahovaly uzavřené karoserie (představené v roce 1915): [[Sedan (automobil)\|sedan]]y, [[coupé]] a v  roce 1917 nákladní podvozek. Nákladní [[Podvozek (automobil)\|podvozek]] (pojmenovaný Ford model TT<!--zdvojené T není překlep-->) se lišil hlavně zesíleným rámem a o dvě stopy (cca 61 cm) prodlouženým rozvorem. Spousta firem se zabývala stavbou karosérií na tyto podvozky, a tak vznikaly různé cisterny, autobusy, hasičské vozy a mnoho dalších nástaveb.<ref>{{Citace elektronické monografie \| příjmení = Williams \| jméno = Mark Řádek 162: Přední světla byly původně mosazné [[acetylen]]ové lampy, ale nakonec vůz získal elektrické osvětlení. Model T využíval některé vyspělé technologie, například použití vanadové oceli. Její životnost byla fenomenální a mnoho vozů či jejich částí byly v  provozu i  o  80  let později. === Barvy === {{citát\|Každý zákazník si může vybrat jakoukoli barvu, pokud chce černou.\|Výrok, který je neprávem připisován Henry Fordovi v  souvislosti s modelem T<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Větvička \| jméno = Václav Řádek 177: }}</ref>}} Model T byl však vyráběn i v jiných barvách, ale pouze v letech 1908 až 1914 a potom znovu v letech 1926 a 1927. Často se uvádí, že Ford vybral černou barvu, protože černý lak uschnl dříve než ostatní barvy, a to mu umožnilo vyrábět auta rychleji, protože nemusel tak dlouho čekat, až lak uschne. Přes 30 různých druhů černé barvy bylo použito na lakování různých dílů modelu T. Rozdílné druhy barvy byly zdůvodněny splněním různých podmínek nanášení barev na rozdílné díly a rozdílnými časy na uschnutí, které závisely na barvě a metodě schnutí použité pro určitý díl. Fordovy technické záznamy naznačují, že černá barva byla zvolena pro svou cenu a trvanlivost. Řádek 184: ===Masová výroba=== [[Image:TModel launch Geelong.jpg\|150px\|left\|thumb\|Model T parkuje před Geelongskou knihovnou v Austrálii v roce 1915]] Model T byl první automobil vyráběný masově na montážní lince s  kompletně zaměnitelnými díly, prodávaný střední třídě. Když byl uveden, používal výrobní metody své doby, byl montovaný ručně a produkce byla malá. Fordův závod Piquette nemohl pokrýt poptávku po modelu T, protože za první měsíc výroby bylo vyrobeno pouze 11 vozů. V roce 1910 po vyrobení téměř 12 000 automobilů přesunul Henry Ford celou společnost do Highland Parku. Montážní linka byla Fordovi navržena Williamem C. Klannem po jeho návratu z  návštěvy [[Chicago\|Chicagských]] jatek „Union Stock Yards“, kde viděl „demontážní linku“, na které byla zvířata porcována na pohybujícím se dopravním páse. Zaujala ho účinnost, s  jakou vždy pracovník odřízl ten samý kousek masa. Sdělil svou myšlenku Peterovi E. Martinovi, který o myšlence pochyboval, ale povzbudil Klanna k tomu aby myšlenku prosadil. I jiní lidé tvrdí, že právě oni vnukli Henrymu Fordovi myšlenku montážní linky, ale objev z jatek Williama „Pa“ Klanna je velmi dobře zdokumentován v  archivu muzea Henryho Forda i  jinde, což z něj činí otce konceptu moderních automatizovaných montážních linek. Proces byl vyvinut metodou pokusu a omylu týmem v  hlavním složení z  Petera E. Martina, ředitele továrny, Charlese E. Sorensena, Martinova asistenta, Harolda Willse, projektanta a nástrojaře, Clarence W. Averyho a Charlese Lewise.<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = Henry Ford Changes the World, 1908 \| url = http://www.eyewitnesstohistory.com/ford.htm Řádek 201: Výsledkem bylo, že Fordovy automobily sjížděly z linky v tříminutových intervalech, mnohem rychleji než při použití předchozích výrobních postupů, za současného růstu produktivity osm ku jedné (předtím bylo potřeba na výrobu vozu 12,5 hodin práce, po zavedení montážní linky byla potřeba 1 hodina a 33 minut) za použití menší pracovní síly.<ref name="Georgano" /> Do roku 1914 byl montážní proces modelu T natolik zredukován, že montáž trvala pouze 93  minut. V roce 1914 vyrobil Ford více automobilů, než všichni ostatní výrobci dohromady. Model T byl velký obchodní úspěch a když časem Henry vyrobil své 10 milionté auto, 9 z  10 vozů na celém světě mělo značku Ford. Byl natolik úspěšný, že Ford nepotřeboval mezi lety 1917 až 1923 platit žádnou reklamu. Celkem bylo vyrobeno 15 007 033<ref>{{Citace elektronické monografie \| titul = FORD MODEL T STARS IN THE DESIGN MUSEUM TANK \| url = http://www.ford.com/about-ford/news-announcements/press-releases/press-releases-detail/pr-ford-model-t-stars-in-the-design-28013 Řádek 211: }}</ref> vozidel Ford model T, více než téměř kteréhokoliv jiného modelu po celé století. Fordův výstřední přístup k výzkumu a vývoji počítal pouze s  několika malými změnami modelu T během jeho výrobního života. Věřil, že model T má vše, co kdy člověk může chtít nebo potřebovat od automobilu. Jak však ostatní automobilky častěji zlepšovaly komfort a vzhled svých vozů a dostávali se na porovnatelnou cenu, model T ztrácel tržní podíl. Nakonec, [[26. květen\|26. května]] [[1927]], zastavila Ford Motor Company výrobu a začala připravovat změny, vedoucí k  výrobě [[Ford model A (1927)\|modelu A]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| příjmení = Baulch \| jméno = Vivian Řádek 239: \| strany = 1562 \| jazyk = anglicky }}</ref>, porovnatelné vozy v té době stály 2000 $ – 3000 $. V roce 1913 cena klesla na 550$ a v roce 1915 dosáhla úrovně 440 $. Prodeje činily 69 762 kusů v roce 1911, 170 211  ks roku 1912, 202 667 ks v roce 1913, 308 162 vozů roku 1914 a 501 462 vozidel roku 1915.<ref name="Georgano">{{Citace monografie \| příjmení = Georgano \| jméno = G. N. Řádek 252: ===První světové auto=== Ford model T byl prvním automobilem, které se vyrábělo na různých místech světa současně. První modely T mimo ~~ameriku~~Ameriku začaly sjíždět z pásů ve [[Spojené království\|Velké Británii]] (v roce 1914), následovala výroba v [[Německo\|Německu]] a různých jihoamerických zemích, včetně [[Argentina\|Argentiny]] a [[Brazílie]]. ==Reklama a marketing== Ford vytvořil v Detroitu mašinérii masivní publicity, aby zajistil, že každé noviny otisknou příběhy a reklamy na jeho nový výrobek. Fordova síť místních prodejců učinila model T takřka všudypřítomným v každém městě v ~~severní~~Severní ~~americe~~Americe. Nezávislí dealeři, [[Frenčízing\|frenčízanti]], bohatli, a propagovali nejen Ford, ale celý koncept automobilismu. Lokální kluby motoristů vznikly k  pomoci nových řidičů a objevovaly venkov. Ford vždy chtěl prodávat zemědělcům, kteří hledali vozidlo jako komerční prostředek využitelný v jejich podnikání. [[soubor:Ford assembly line - 1913.jpg\|left\|thumb\|Fordova montážní linka v roce 1913]] Řádek 271: ==Model T v kultuře== * Model T se objevil v mnoha filmech s [[Laurel a Hardy\|Laurelem a Hardym]]. * Ve filmu [[Auta]] z roku 2006 byl jedním z obyvatelů Kardanové ~~lhoty~~Lhoty model T pojmenovaný Lizzie. * V [[Broadway\|broadwayském]] muzikálu z roku 1949 „High Button Shoes“ zazněla píseň nazvaná „There's Nothing Like a Model T“ („Není nic jako model T“). ==Kritika== V časopisu ''[[Time]]'' vyšel článek automobilového kritika Dana Neila, který model T zařadil mezi 50 nejhorších automobilů všech dob. Neil obviňuje masově vyráběné automobily v  čele s modelem T z  důsledků, kterými jsou těžké znečištění a válka na Blízkém východě.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = The 50 Worst Cars of All Time \| periodikum = TIME.com

Ford model T: Porovnání verzí