Německá barokní literatura: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Odstranění linku na rozcestník Konverze s použitím robota - Změněn(y) odkaz(y) na Konverze (náboženství)
Obsah stránky nahrazen textem „moje mila maminko ja ti musim neco rict je mi lito malinkoo, ne je mi lito vic moc me mrzi ze te zlobim a mas ome staros omluvna sluvka pak lovim at mas ze me ...“
Řádek 1:
moje mila maminko
'''Německá barokní literatura''' vznikala asi v letech 1600 – 1700/1730 a je součástí barokní kultury celé [[východní Evropa|východní]] a [[střední Evropa|střední]] [[Evropa|Evropy]]. První etapa německé barokní literatury se zhruba shoduje se [[třicetiletá válka|třicetiletou válkou]] (1618 – 1648), která hrozně zpustošila i [[Německo]] a obyčejným lidem přinesla mnoho osobních tragédií.
ja ti musim neco rict je mi lito malinkoo,
 
ne je mi lito vic moc me mrzi ze te zlobim a mas ome
== Charakteristika ==
staros omluvna sluvka pak lovim at mas ze me rdost
V německé barokní literatuře se proto mnohem více než v ostatních evropských literaturách objevuje téma pomíjivosti (myšlenka [[Vanitas]]), smrti či náhlého osudového zvratu. Barokní literatura se vyznačuje [[patos]]em a kupením [[kontrast]]ů. Baroko miluje bujnost (v architektuře, obrazech, oblečení ale i v jazyce). V první polovině 17. století převládala světská a církevní lyrika, objevují se ale i světské [[žánr]]y, které se plně rozvíjí od poloviny [[17. století]]. Vedle [[duchovní píseň|duchovních písní]] a básní se nyní rozvíjí především tzv. [[galantní poezie]], [[epigram]], [[drama]] a [[román|romány]] - tzv. [[pikareskní román]] (šibalský - Schelmenroman) ukazuje poprvé život a zázemí nižších vrstev.
ja te totiz moje mamo pres to vseho rada mam
 
kiticku a sladkou pusu
== Martin Opitz ==
kdikoliv ti rada dam mam te rada nikca
[[Martin Opitz]] sepsal literárně teoretické pojednání '''Kniha o německém básnictví''' ''(Buch von der deutschen Poeterey)'', tato kniha se pro německou barokní literaturu stala stěžejní. Opitz zde popsal jednotlivé žánry a stanovil nová rytmická pravidla.
 
== Paul Fleming ==
[[Paul Fleming]] byl nadaným lyrickým básníkem, který ve svých básních zobrazoval především smutek ze stavu své země ve [[třicetiletá válka|třicetileté válce]], psal ale i prózu.
 
== Andreas Gryphius ==
[[Andreas Gryphius]] byl slezský právník, jeho vlast byla válkou obzvlášť postižena. Psal zádumčivé náboženské a světské lyrické básně a je označován za nejvýznamnějšího [[baroko|barokního]] [[básník]]a. Gryphius psal také dramata. K jeho nejznámějším básním patří sonet '''Slzy vlasti roku 1636''' ''(Tränen des Vaterlandes Anno 1636)''.
 
== [[Angelus Silesius]] ==
Angelus Silesius (vlastním jménem '''Johannes Scheffler''', [[1624]] [[Vratislav (město)|Vratislav]] - [[1677]] tamtéž), syn polského luteránského šlechtice, po sporech s luterstvím [[Konverze (náboženství)|konvertoval]] ke katolictví, vstoupil do [[františkáni|Řádu menších bratří]] a stal se [[kněz]]em. Jako biřmovací jméno přijal jméno ''Angelus'', k němuž připojil přídomek ''Silesius'' (lat. ''Slezský''). Je autorem barokní [[mystika|mystické]] poezie, nejvýznamnější je sbírka ''Poutník cherubínský''. Typické je pro něj chápání člověka, světa a Boha prostřednictvím [[paradox]]u.
 
== Friedrich von Logau ==
[[Friedrich von Logau]] napsal '''Dnešní světové umění''' ''(Heutige Welt-Kunst)''
 
== [[Christopher Marlowe]] ==
Christopher Marlowe zpracoval faustovské téma.
 
== Zdroje ==
*Gerald Rainer, Norbert Kern, Eva Rainer ''Stichwort Literatur: Geschichte der deutschsprachigen Literatur'', VERITAS Schulbuch Verlags- und Handelsges.mbH & Co. OHG, ISBN 978-3-7058-5641-7
*Bok Václav, Pfeiferová Dana, Šetinová Dana ''Čítanka německých literárních textů • Deutschsprachige Literatur in Lesentexten'', Fraus 1998, ISBN: 80-7238-031-1
 
[[Kategorie:Baroko]]
[[Kategorie:Německá literatura]]