Dějiny Rakouska: Porovnání verzí

Nejvlivnějšími politickými stranami byla strana křesťansko-sociální a sociálně demokratická (která ovšem od r. 1920 byla v opozici). Důležitou roli ale měly různé domobranecké organizace, především [[Heimwehr]]. Tyto organizace neměly explicitní politický program, jejich tmelem byl především antimarxismus. Heimwehr, který vystupoval jako provládní síla, si postupně určitou ideologii vybudoval: když těžil především z kontaktů s [[Mussolini]]ho Itálií, a vystupoval proti rakouským [[nacismus|nacistům]], proti nimž a na podporu křesťanských sociálů nakonec v roce [[1930]] vytvořil politickou organizaci [[Heimatbloc]]. Existovala ovšem i obdobná uskupení levicová. Vláda vedená křesťansko-sociální stranou v několikrát konaných volbách na počátku 30. let stále oslabovala a byla vystavena destrukční kritice opozice.

 

V červnu [[1931]] došlo ke kolapsu nejvýznamnější rakouské banky Credit-Anstalt, který ve svých důsledcích hrozil zhroucením rakouské ekonomiky. [[Engelbert Dollfuss]], člen křesťanských sociálů a někdejší ministr zemědělství, ustavil v květnu 1932 nový kabinet, který se opíral v parlamentu o převahu jednoho hlasu. Opoziční sociální demokraté a nacisté (ti zejména po nástupu [[Adolf Hitler|Adolfa Hitlera]] v Německu) chtěli využít slabosti parlamentní většiny vlády a usilovali o vypsání nových voleb. Když došlo [[7. březen|7. března]] [[1933]] k odstoupení tří předsedů Národní rady, což znamenalo faktické vyřazení parlamentu z politického procesu, vláda ukončila jeho činnost a začala vládnout na základě zmocňovacího zákona z roku [[1917]]. Cílem vlády bylo vytvoření rakouského vládního modelu, došlo ke zrušení ústavního soudu, omezení moci [[soud]]ů obecných, omezení svobody shromažďování a tisku. Nacistická a komunistická strana byly spolu s radikálním levicovým Republikánským obranným svazem zrušeny v první polovině roku 1933. Ve snaze upevnit své postavení a získat veřejnou podporu pro svou vizi rakouského katolického nacionalismu jako alternativy k nacismu i socialismu, zformoval [[Engelbert Dollfuss|Dollfuss]] v květnu [[1933]] Vlasteneckou frontu, která měla nahradit všechny dosavadní politické strany. Členové zakázané rakouské nacistické strany uprchli do Německa, kde byli nedaleko hranic organizováni do vojenské legie. Nacistická vláda v Německu destabilizovala ekonomickou stabilitu Rakouska opatřeními zabraňujícími německým občanům v cestování do země. V únoru, když se vláda pokusila o zásah proti údajným skladům zbraní zakázaného Republikánského obranného svazu, vypukla generální stávka organizovaná odbory a sociální demokracií, při které došlo ke krvavým střetům ozbrojené opozice s vládními silami. Pro zničení povstaleckých pozic bylo ve [[Vídeň|Vídni]] dokonce nasazeno dělostřelectvo. V reakci na povstání, v jehož čele sociální demokraté stáli, vyhlásila vláda [[stanné právo]], zakázala sociální demokracii a rozpustila svobodné odbory.