Verze z 21. 3. 2009, 19:24 editovat TXiKiBoT (diskuse \| příspěvky) 207 323 editací m robot přidal: ar:مورغان الجنية ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 10. 2009, 09:14 editovat zrušit editaci Varan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 095 editací m drobné úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 7: Jak naznačuje už její jméno (fay = [[víla]], nadpřirozená bytost), Morgan byla původně zobrazována spíš jako [[čarodějka]] nebo bytost z jiného světa než jako lidská žena. Role čarodějky jí zůstala i poté, co začala být zobrazována jako skutečná žena a sestra krále Artuše.<ref>Briggs, Katharine (1978)). „Morgan le Fay“. In ''Encyclopedia of Fairies: Hobgoblins, Brownies, Boogies, and Other Supernatural Creatures'', p. 303. New York: Pantheon. ISBN 0-394-73467-X.</ref> Postava Morgan byla inspirována velšskou [[mytologie\|mytologií]], ve které se objevuje bohyně Modron, nazývaná "dcera Avallachova". Avallach byl velšský bůh, jeko jméno lze však také interrpretovat jako "místo, kde rostou jablka"<ref>Bromwich, ''Trioedd Ynys Prydein''</ref> Tato interpretace souvisí se jménem ostrova [[Avalon (ostrov)\|Avalon]], „Ostrova jabloní“, který byl s Morgan spojován už od doby, kdy se v literatuře objevila poprvé. Existují také názory, které vidí podobnost mezi Morgan a irskou bohyní války a smrti [[Morrigan]], žádná bližší souvislost mezi těmito postavami však nebyla dokázána. Poprvé se Morganino jméno objevilo v díle ''Vita Merlini'' od [[Geoffrey z Monmouthu\|Geoffreyho z Monmouthu]] z doby kolem roku [[1150]]. Toto dílo pojednává především o životě kouzelníka [[Merlin]]a, objevují se v něm ale i epizody z Geoffreyho dřívějšího slavného díla, ''[[Historia Regum Brittaniae]]''. Ve své ''Historii'' Geoffrey vysvětluje, že poté, co byl Artuš vážně zraněn v bitvě u Camlannu, byl převezen na ostrov Avalon, aby s tam uzdravil. Ve ''Vita Merlini'' je tento ostrov popsán podrobněji a je zmíněna „Morgen“, vůdkyně devíti sester čarodějek, které na ostrově žijí. V mnoha pozdějších zpracováních artušovské legendy Morgan zůstala role Artušovy uzdravitelky z jiného světa. Zmínky o Morgan z doby před francouzskými rytířskými romancemi jsou sporadické. [[~~Crétien~~Chrétien ~~des~~de Troyes]] ji jen letmo zmiňuje ve své první romanci Erec a Enida dokončené kolem roku [[1170]]; jistý host na svatbě hlavních hrdinů jménem Guigomar, pán ostrova Avalon, je přítelem Morgan. POzději v té samé básni Artuš podá zraněnému Erecovi hojivou mast, kterou připravila jeho sestra Morgan. Tato báseň tak nejen potvrzuje roli Morgan jako léčitelky, obsahuje i první zmínku o Morgan jako o Artušově sestře. Morgan jako léčitelka se objevuje i v Crétienově pozdější romanci s názvem ''Yvain, rytíř z Lionu''. ==Středověká literatura== Morganina role byla značně posílena v cyklu Vulgáta ze [[13. století]] a v pozdějších dílech inspirovaných tímto cyklem. Poté, co Uther Pendragon zabije jejího otce Gorloise a ožení se s její matkou Igraine, je Morgan poslána do ~~kláštěra~~kláštera. Tam začne studovat magii, ale její studium je nedobrovolně přerušeno, když ji Uther provdá za krále Uriena. Morgan je v manželství nešťastná a neuspokojivý manželský život si vynahrazuje v náručí milenců dokud ji nepřistihne královna Guinevera a nevykáže ji z Artušova dvora. Díky [[Merlin]]ovi Morgan pokračuje ve studiu magie a přitom kuje pikle proti Guineveře. Potom využívá svých schopností i proti Artušovým rytířům; soustředí se zejména na Lancelota, kterého se střídavě pokouší svést a odhalit jako milence Guinevery. Thomas Malory se většinou drží vyobrazení Morgan ve Vulgátě, v některých epizodách ovšem její roli posiluje. Všemi možnými pozemskými i magickými prostředky se Morgan ~~sanží~~snaží způsobit Artušův pád. Jedním z nejznámějších příkladů je epizoda, kdy navede svého milence Accolona, aby ukradl Artušuv meč [[Excalibur]] a použil ho proti Artušovi v boji muže proti muži. Když neuspěje, hodí Morgan do jezera kouzelnou pochvu, díky které Artuš nikdy nebyl smrtelně zraněn. Postava Morgan se ve vrcholném a pozdním [[středověk]]u objevuje zejména v artušovském a karolínském cyklu. Na konci básně [[Sir Gawain a Zelený rytíř]] se ukáže, že celou nadpřirozenou zápletku zinscenovala Morgan, aby otestovala Artušovy rytíře a aby vystrašila Guineveru. Z legend o [[Karel Veliký\|Karlovi Velikém]] je nejznámější její spojení s Ogierem Dánem, kterého vezme s sebou na kouzelný ostrov jao svého milence.

Morgana: Porovnání verzí