Verze z 16. 3. 2006, 17:57 editovat Nádvorník (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 6 827 editací m písek > Písek (město) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 4. 2006, 17:32 editovat zrušit editaci Adam Hauner (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 56 964 editací m drobne upravy, prime odkazy, pevne mezery Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Metoděj Vlach''' ([[6. červenec\|6. července]] [[1887]], [[Říkovice]] -– [[8. únor]]a [[1952]], [[Sezimovo Ústí]] -) konstruktér a cestovatel, první český letec, který letěl letadlem vlastní konstrukce vyrobeným z místních materiálů. Metoděj Vlach se narodil v rodině vzdělaného rolníka a pozdějšího říkovského starosty Františka Vlacha v čísle popisném 13 v Říkovicích u Přerova . Jeho matka, rozená Anna Obdržálková, pocházela z blízkého [[Břest~~\|Břestu~~]]u. Po absolvování obecné (Říkovice [[1893]] - –[[1902]]) a měšťanské školy ([[Hulín]] [[1899]]-–[[1902]]) navštěvoval v letech [[1902]] až [[1904]] průmyslovku v [[Přerov~~\|Přerově~~]]ě. První místo získal v [[Kopřivnice\|Kopřivnici]] jako montér při výrobě [[šoupátko\|šoupátek]] pro [[lokomotiva\|lokomotivy]]. Často měnil místa, v roce [[1905]] pracoval v [[Maribor\|Mariboru]], od roku [[1907]] ve [[Graz\|Štýrském Hradci]] a od roku [[1908]] u firmy [[Laurint a Klement]] v [[Mladá Boleslav\|Mladé Boleslavi]], kde se vypracoval z montéra až na dílovedoucího v nástrojárně. Jeho kariéra pokračovala v [[Písek (město)\|Písku]], kde od roku [[1922]] neúspěšně podnikal v menší továrně na hospodářské stroje. Roku [[1924]] nastupuje u firmy Wawerka v [[Lipník nad Bečvou\|Lipníku nad Bečvou]], kde zavedl výrobu [[soustruh\|soustruhu]] s rychlostní skříní a vlastním elektromotorem. Z tohoto místa odešel do strojíren v [[Orlová\|Orlové]] kde zdokonaloval cementářské stroje. Roku [[1933]] nastupuje u firmy [[Baťa]] jako konstruktér ve [[Zlín\|Zlíně]] a od roku [[1941]] jako ředitel strojíren v Sezimově Ústí. Řádek 7: V Mladé Boleslavi intenzivně pracoval na konstrukci letadel. Podle dochovaných záznamů jich sestavil hned několik. První z nich vzniklo v roce [[1908]], jednalo se o [[dvojplošník]] na lyžích. Letadlo nebylo dokončeno, protože Metoděj Vlach nesehnal vhodný motor. Všechny pokusy financoval ze svého montérského platu. Druhé letadlo, rovněž [[dvojplošník]] s rozpětím sedm metrů o hmotnosti 350  kg, sestavil v roce [[1909]]. Motor zakoupil u firmy Trojan a Négl v [[Kolín\|Kolíně]], později jej však vyměnil za motor do osobních automobilů od Laurinta a Klementa. Vrtuli vyrobil osobně. Letadlo bylo schopné krátkých skoků mezi 30 a 50 metry. Pro delší lety chyběla dostatečná stabilita. Třetí, nejúspěšnější, letadlo vzniklo v letech [[1910]] až [[1912]]. Byl to celodřevěný [[jednoplošník]] o rozpětí deseti metrů, vážící 720  kg. Vrtule měla dva metry, výkon motoru dosahoval 28  kW. První veřejný let se konal [[8. listopad]]u [[1912]]. Po sedmdesátimetrovém rozjezdu se letadlo vzneslo a Vlach uskutečnil první let ve výši dvaceti metrů, který ten den ještě pětkrát zopakoval. Pokaždé letadlo uletělo 300 až 500 metrů. Rychlost dosáhla 100  km/h. Po šestém letu Vlach havaroval a lehce se zranil. Problém nebyl v letadle, které létalo velmi stabilně, jako spíše v nulových pilotních zkušenostech konstruktéra. Vlachovy pokusy ukončila [[první světová válka]]. Kromě letectví se Metoděj Vlach věnoval i zlepšování závodních automobilů jako mechanik několika úspěšných závodníků. Na rodném domě Metoděje Vlacha je od roku [[1974]] pamětní deska. V Mladé Boleslavi dnes působí nadace Metoděje Vlacha, jejíž členové se zabývají kostrukcí replik historických letadel. Sestrojili i funkční repliku Vlachova letadla s motorem ze Škody Favorit, která létá mnohem lépe, než podobná replika [[Jan Kašpar\|Kašparova]] Blériotu. ==Prameny== * David Papajík, Dějiny obce ~~Ŕíkovice~~Říkovice, obec Říkovice 2004, ISBN 80-85600-90-0 ==Externí zdroje== * [http://www.mb-net.cz/kultura/letadlo-metodeje-vlacha.phtml Popis repliky letounu na webové stránce města Mladá Boleslav] [[Kategorie:Konstruktéři\|Vlach, Metoděj]]

Metoděj Vlach: Porovnání verzí