Církevní unie: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy; to Velké schizma jsem tam vrátil - viz diskuse |
|||
Řádek 16:
V prvních stoletích středověku byla křesťanská církev formálně jednotná. Ve skutečnosti se však začaly mezi [[Byzantská říše|byzantským]] [[východní křesťanství|východem]] a [[západní křesťanství|západem]] postupně projevovat velké rozdíly, a to jak v církevním učení tak v obřadech a organizaci. Nejzávažnější však bylo, že snaha římského papeže o nadřazené postavení nad celým křesťanským světem narazila v 9.století na odpor byzantského patriarchy i [[seznam byzantských císařů|císaře]]. Zásadní rozkol, který byl neustále prohlubován dalšími odlišnostmi, již nebylo možné překonat. Roku [[1054]] došlo k takzvanému [[Velké schizma|Velkému schizmatu]] - dosud jednotná církevní organizace se rozdělila dvě části. [[římskokatolická církev|Západní církev]] (nazývaná též římská, latinská nebo katolická) uznávala za svoji hlavu [[papež]]e, [[pravoslaví|východní církev]] (pravoslavná či ortodoxní), byla podřízena [[Konstantinopolský patriarchát|konstantinopolskému patriarchovi]].
Od té doby proběhlo několik pokususů obnovit jednotu církve vytvořením unie. Mezi nejvýznamnější patří [[2. lyonský koncil]] ([[1274]]) a [[ferrarsko-florentský koncil]], kde došlo roku [[1439]] k uzavření [[Florentská unie|Florentské unie]], jejímž podepsáním byzantská ortodoxní církev uznala primát papeže. Byzantské obyvatelstvo spolu s částí aristokracie a církevních hodnostářů unii nepřijala. Částečně úspěšná byla [[Brestlitevská unie|unie uzavřená v Brestu]] roku [[1596]] mezi pravoslavnou populací nacházející se na území tehdejšího [[Polsko-litevská unie|Polsko-litevského soustátí]]. Tato unie však byla přijata pouze částí pravoslavné populace, která poté
== Odkazy ==
| |||