Locarnské dohody: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+N |
dopnění |
||
Řádek 18:
</ref>
== Pozadí ==
Mezinárodní situace po [[Rúrská krize|rúrské krizi]], která měla kořeny v okupaci [[Porúří]], znamenala pro poraženou velmoc [[první světová válka|první světové války]] [[Výmarská republika|Německo]] posílení pozice vzhledem k přijetí [[Dawesův plán|Dawesova plánu]]. Velká Británie vzhledem k britsko-francouzskému antagonizmu ve [[velmoc]]enské politice podporovala touhu Německa po znovunabytí velmocenských pozic. Naopak [[Třetí republika|Francie]] se svými spojenci zaznamenala pokles vlivu v mezinárodním řádu. Negativním bezpečnostním momentem byla také neochota [[Spojené království|Velké Británie]] podepsat [[Ženevský protokol]], což způsobilo konec snah mezinárodních garancí kolektivní bezpečnosti.
Německo skrze svého ministra zahraničí [[Gustav Stresemann|Gustava Stresemanna]] podalo [[9. únor]]a [[1925]] [[memorandum]] Francii, Itálii a Velké Británii, ve kterém sdělovalo ochotu přistoupit na záruky svých hranic vytyčených po první světo válce na [[Rýn]]u. Cílem bylo také zmírnění historického francouzsko-německého napětí, všechni čtyři účastníci se měli zříci války jako nástroje vedení politiky. O východních hranicích a jejich garancích se však nemělo vůbec jednat. To se shodovalo s britským vedením politiky, nikterak se smluvně neangažovat ve [[Střední Evropa|střední Evropě]]. Spory měly být řešeny prostřednictvím [[arbitráž]]ních smluv. Takové dohody chtělo Německo vytvořit i s dalšími zeměmi. Za orgán arbitráže, který měl vynášet nálezy, byla označena Rada [[Společnost národů|Společnosti národů]]. Tento krok nutně předpokládal přijetí Německa do této mezinárodní organizace.
==Odkazy==
Řádek 43 ⟶ 47:
===Externí odkazy===
*{{cs}}[http://is.muni.cz/do/1499/el/estud/praf/js09/dejiny/web/prameny/08/Locarnske_dohody_z_16._rijna_1925.pdf ''Text Locarnských dohod'', in: Moderní dějiny právu a státa v dokumentech,
[[Kategorie:
[[Kategorie:Dějiny Evropy]]
[[Kategorie:1925]]
| |||