Amorfní látka: Porovnání verzí

Pojmenování amorfní znamená v [[řečtina|řečtině]] beztvarý, proto bývají někdy označovány jako '''beztvaré látky'''.

 

Amorfní látky jsou považovány za [[Izotropie|izotropní]], tj. mají ve všech směrech stejné [[fyzika|fyzikální]] vlastnosti (např. [[mechanika|mechanické]], [[teplo|tepelné]], [[optika|optické]] apod.).

 

Z [[energie|energetického]] hlediska je krystalické uspořádání výhodnější než amorfní, proto je pro většinu pevných látek přirozené. Amorfní látky vznikají např. při rychlém ochlazení [[tavenina|taveniny]], kdy částice nemají dostatek [[čas]]u k vytvoření krystalu. Při zahřívání amorfní látky postupně měknou, až do [[teplota|teploty]], kdy se [[tání|rozpustí]]. Jejich [[teplota tání|teplotu tání]] tudíž nelze přesně určit, ale lze je charakterizovat pomocí [[oblast měknutí|oblasti měknutí]], což je [[teplota|teplotní]] [[interval (matematika)|interval]] mezi [[pevná látka|pevnou]] a [[kapalina|kapalnou]] [[fáze (termodynamika)|fází]].

 

Mezi amorfní látky patří např. [[sklo]], [[asfalt]], [[vosk]] nebo [[pryskyřice]]. Mezi amorfní [[organická látka|organické látky]] patří [[polymer]]y, které se skládají z velkých molekul (tzv. [[makromolekula|makromolekul]]), jež obsahují až několik stovek tisíc [[atom]]ů. Mezi polymery patří např. [[kaučuk]], [[dřevo]], [[bavlna]], [[bílkovina|bílkoviny]], různé [[plastická hmota|plastické hmoty]] (např. [[PVC]]) apod.

 

* [[Pevná látka]]

* [[Krystal]]

[[ja:アモルファス]]

[[jbo:nalvelganzu sligu]]

[[mk:Аморфни супстанции]]

[[nds:Amorph Material]]