Politický proces: Porovnání verzí

Jako '''politický proces''' se označují soudní řízení, kde rozhodnutí a výsledek neleží v rukou příslušné [[jurisdikce]], ale je předurčeno či vymáháno ze strany politické moci. V tomto smyslu se často hovoří hanlivě o '''demonstračních procesech''' (anglicky ''show trial'', německy ''Schauprozess'' atd.).

 

Označení demonstrační proces se začalo používat v souvislosti s procesy v [[Sovětský svaz|SSSR]] a [[Východní Evropa|východní Evropě]] proti skutečným či domnělým odpůrcům komunistického režimu, kde soud a soudci byli buď loutkami moci, nebo přímo jejími zástupci. Jak v případě východní Evropy, tak i soudů v nacistickém Německu se jedná o soudní jednání za podmínek diktatury.

 

Mnohdy je pojem politický proces používán i na řadu jiných procesů, kde přímé ovlivňování bylo jen okrajové nebo ho nelze prokázat. Jako příklad mohou sloužit takzvané ''soudy vítězů'' (''Siegerjustiz'', ''Victor's justice''), kam se mnohdy počítají i [[Norimberské procesy]].

 

Politické procesy, které lze označit i jako ''inscenované procesy'', resp. ''demonstrační procesy'', jsou význačnou komponentou diktatur dvacátého století. Souhrně je lze rozdělit do několika málo kategorií.

 

Stalinovy čistky pozdních dvacátých a třicátých let minulého století v SSSR, které ve většině případů končily soudem a rozsudky smrti, vešly ve známost též jako '''[[Moskevské procesy]]'''. Po vyrovnání se s [[Lev Davidovič Trockij|Trockým]] a jeho stoupenci<ref>Koncem roku 1928 se ve vězení či vyhnanství nacházelo 8000 z trockismu obviněných komunistů, spoluzakladatelů SSSR. Viz [[informační materiály]], č. 4/5, ročník 1972, Hon na čarodejnice, str. 17</ref> se zde [[Stalin]] vypořádal se zbytkem své opozice, mezi tím i s mnohým spolubojovníky [[Vladimir Iljič Lenin|V. I. Lenina]]. Nejen velká část stranické prominence, ale i miliony dalších občanů ztratily život nebo byly zavlečeny do táborů [[gulag]]u.

<!--Kirov a další - doplnit-->

 

Během nacistického režimu v Německu byl ustanoven takzvaný [[Volksgerichtshof]] (''lidový soudní dvůr''), který měl řešit případy zrady, resp. velezrady. Jednalo se ve většině případů o řízení proti politickým odpůrcům, zastáncům tehdy nekonvenčních názorů. K nejznámějším procesům patří řízení proti skupině důstojníků, kteří připravovali [[Atentát na Hitlera z 20. července 1944|atentát na Hitlera]] 20. července 1944.

 

[[Východní Evropa]] po druhé světové válce se vyznačuje situací, kdy mnohé ze zemí, jež podle [[Jaltská dohoda|Jaltské dohody]] připadly do sféry vlivu SSSR, byly ve smyslu zahraniční politiky SSSR nestabilní, tedy nespolehlivé. Odpomoc se měla uskutečnit po vzoru Moskevských procesů – stranickými čistkami a eliminováním názorových odpůrců. Příprava a průběh následujících procesů přinesl několik koncepčních změn.

 

<!-- schází ještě další procesy, bulharsko, polsko........ - - - schází ještě kapitolka s čísly - tedy počet obětí.-->

 

Pojem politického procesu není přesně vymezen a je tedy i různě interpretován. Mnohdy se sem počítají nejen soudní jednání, jejichž výsledek byl politickou mocí předem stanoven, ale i jednání, kde se jedná o pokus ovlivnění, resp. o shodu zájmů jurisdikce a politické moci, aniž by tato měla možnost řízení ovlivnit. Následující příklady jsou mnohdy uváděny v souvislosti s politickými procesy, ale vymykají se více či méně úzké definici:

* [[Norimberské procesy]], uspořádané vítěznými mocnostmi druhé světové války; zejména rozsudek nad [[Alfred Jodl|Alfredem Jodlem]] a jeho pozdější zrušení vedly k zařazení těchto procesů pod pojem soudy vítězů

* soud s [[Jozef Tiso|Jozefem Tisem]]

 

* [[justiční zločin]]

* [[justiční vražda]]

* [[Milada Horáková]]

 

<references />

 

[[en:Show trial]]

[[es:Farsa judicial]]

[[he:משפט ראווה]]

[[hr:Montirani politički sudski proces]]