Logos: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m oprava prolinků na rozcestník Jazyk |
|||
Řádek 7:
Slovo, které je pro filosofické uvažování jako stvořené, uvedl do filosofie [[Hérakleitos z Efesu]], který jím patrně mínil společný řád [[vesmír]]u, jejž člověk myšlením pouze odhaluje a odkrývá. Všechno se děje podle tohoto logu (zlomek B 1), všechno konáme a myslíme díky účasti na tomto společném logu (B 2). Logos jako společný rozum se tak může postavit proti [[mýtus|mýtu]], který původně znamenal také vyprávění, a [[Sókratés]] staví logos, založený na skutečném poznání, proti účelové řeči (logu) sofistů. Pro [[Platón]]a je logos v úzkém vztahu k matematice, která se také nemění, na ničem nezávisí a nepomíjí. Také pro [[stoicismus|stoiky]] je logos sjednocující rozumový princip celého Vesmíru, z něhož každá činnost vychází. Jako „semínko“ (''logos spermatikos'') je přítomen ve všech živých bytostech.
Pro [[Aristotelés|Aristotela]] znamená ''logos'' rozumnou řeč, [[argument]] nebo důkaz a v tomto smyslu předmět logiky. Logos je tak také hlavní charakteristika člověka, což je „živočich, mající logos“. Tuto důležitou definici přeložil [[Cicero]] do latiny jako ''animal rationale'' („živočich vybavený
== V teologii ==
| |||