Verze z 12. 8. 2009, 00:36 editovat Faigl.ladislav (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 65 293 editací {{Oko}} ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 10. 9. 2009, 14:15 editovat zrušit editaci Vojtěch Dostál (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 49 436 editací upravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''~~Světločivá~~Světločivná buňka''' je ~~buňka nalézající se na~~ [[~~sítnice\|sítnici]] [[oko\|oka~~buňka]], která je schopna zachytit [[foton]] a na tento podnět způsobit [[depolarizace\|depolarizaci]] [[buněčná membrána\|buněčné membrány]] gangliových buněk, které pak tento vzruch zpravidla předávají buňkám nervovým [[zrakového nervu]]. ~~Mezi světločivné~~Světločivné buňky ~~řadíme~~tvoří ~~tyčinky~~základ ~~(černobílé vidění) a čípky (barevné vidění)~~[[fotoreceptor]]ů.▼ ~~{{upravit - biologie}}~~ ▲'''Světločivá buňka''' je buňka nalézající se na [[sítnice\|sítnici]] [[oko\|oka]], která je schopna zachytit foton a na tento podnět způsobit depolarizaci buněčné membrány gangliových buněk, které pak tento vzruch předávají buňkám nervovým zrakového nervu. Mezi světločivné buňky řadíme tyčinky (černobílé vidění) a čípky (barevné vidění). == Lidské světločivné buňky == U [[obratlovci\|obratlovců]] se světločivné buňky nalézají se na [[sítnice\|sítnici]] [[oko\|oka]]. Mezi tyto buňky řadíme [[tyčinky (oko)\|tyčinky]] (černobílé vidění) a [[čípky]] (barevné vidění). Vždy několik světločivných buněk připadá na jednu [[gliová buňka\|buňku gliovou]], několik buněk gliových pak zase na jednu [[neuron\|buňku nervovou]], vedoucí vzruch do [[centrální nervová soustava\|centrálního nervového systému]] (CNS). Tak vzniká oblast určité velikosti, která vede vzruch k jednomu neuronu. Čím jsou tyto oblasti menší, tím je vyšší rozlišovací schopnost v dané lokalitě. Nejvyšší ostrost je fyziologicky situována do oblasti [[žlutá skvrna\|žluté skvrny]] sítnice.▼ == Související články == * [[Světločivný orgán]] * [[Stigma (botanika)]] ▲Vždy několik světločivných buněk připadá na jednu buňku gliovou, několik buněk gliových pak zase na jednu buňku nervovou, vedoucí vzruch do [[centrální nervová soustava\|centrálního nervového systému]] (CNS). Tak vzniká oblast určité velikosti, která vede vzruch k jednomu neuronu. Čím jsou tyto oblasti menší, tím je vyšší rozlišovací schopnost v dané lokalitě. Nejvyšší ostrost je fyziologicky situována do oblasti žluté skvrny sítnice. {{pahýl - anatomie}} Řádek 10 ⟶ 16: [[Kategorie:Cytologie]] [[Kategorie:Biofyzika]] [[Kategorie:Typy buněk]] [[de:Fotorezeptor]]

Světločivná buňka: Porovnání verzí