Politická moc: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Související články: iw |
sloučení s Státní moc |
||
Řádek 1:
'''Politická moc''' (latinsky ''[[imperium]]'') je [[moc]] držená jedincem či skupinou
== Obecná charakteristika ==
Německý [[sociolog]] [[Max Weber]] uváděl, že jedinci, kteří se věnují politice, chtějí získat politickou moc. Takový druh moci je tedy jednou ze základních kategorií [[Politika|politiky]], vedle dalších jako jsou [[stát]], [[hierarchie]], [[autorita]], [[řád]], [[konflikt]] aj.<ref> {{Citace knihy
| příjmení = Cabada| jméno = Ladislav | odkaz na autora = Ladislav Cabada
| příjmení2 = Kubát a kol. | jméno2 = Michal | odkaz na autora2 = Michal
| příjmení3 = a kol.
| titul = Úvod do studia politických věd | vydavatel = Eurolex Bohemia s. r. o.
Řádek 12:
| stran = 44}}</ref>
Již [[Niccolo Machiavelli]] považoval moc za hlavní atribut politické života. Podle jeho slov je polovina našeho konání závislá na přízni okolností ''(fortuna)'' a druhá polovina na svobodné vůli každého z nás. Pro uchopení moci je nutné vynaložit všechny síly na cíl ''(virtú)'', který je představován nabitím a udržením moci. To je dostačující podmínka k tomu, aby se z občana zrodil vládce.<ref>Schmid, C. (1956): ''Niccolo Machiavelli.'' Frankfurt am Main/Hamburg, Fischer Bücherei, s. 64-65.</ref>
''Weber odděloval dva druhy moci:''
*moc, která slouží jako nástroj jiných cílů (ideálních či egoistických).
*moc, která vychází ze své podstaty a je kategorií sama o sobě, její získání jednotlivými politiky je pro ně prestiží.<ref name=Weber></ref>
Řádek 22:
Z citátu pak vyvozuje, že proces politiky je de facto uměním nemožného, a kdo se chce takto chovat, musí mít vlastnosti vůdce a hrdiny.
== Státní moc ==
{{Podrobně|Stát}}
Stát jako subjekt státní moci se postupně vyvíjel od [[monokracie]] a [[aristokracie]], přes různé modifikace zastupitelské [[demokracie]], až ke stávající podobě, která v tradičním eurocentrickém a angloamerickém pojetí je mocensky vyvážená a kontrolovaná instituce, neboli věc veřejná (latinsky: ''res publica''). V novějším pojetí je politická moc [[demokracie|zastupitelské demokracie]] rozšířena o přímou spoluúčast občanů [[demokracie|přímou demokracii]].
=== Dělba moci ===
{{Podrobně|Dělba moci}}
V [[Demokracie|demokratickém]] [[právní stát|právním státě]] existuje vyvážený systém tří mocí:
Demokratický, svobodný systém věnuje velkou pozornost ústavním pojistkám, které omezují moc státu a zabraňujícím zneužití moci ve sféře [[lidská práva|lidských práv]]. [[Zákonodárná moc|Moc zákonodárná]], [[Výkonná moc|moc výkonná]] a [[Soudní moc|moc soudní]] jsou na sobě nezávislé, demokraticky kontrolovatelné a vzájemně vyvažované do rovnováhy. Naproti tomu vláda v [[totalita|totalitních režimech]] uplatňuje jednoty moci - neexistuje [[dělba moci|dělba]] na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní.
==== Zákonodárná moc ====
{{Podrobně|Zákonodárná moc}}
{{pahýl část}}
==== Výkonná moc ====
{{Podrobně|Výkonná moc}}
{{pahýl část}}
==== Soudní moc ====
{{Podrobně|Soudní moc}}
{{pahýl část}}
== Reference ==
*{{překlad|en|Political power|304006651}}
Řádek 32 ⟶ 54:
[[Kategorie:Politologické pojmy]]
[[Kategorie:Politická sociologie]]
[[Kategorie:Ústavní právo]]
|