Vytautas Vičiulis: Porovnání verzí

'''Vytautas Vičiulis''' ([[4. říjen|4. října]] [[1951]] – [[3. březen|3. března]] [[1989]]) byl litevský umělec<ref>{{cite web |date=2007-01-04| url=http://www.oginski.lt/ZDM/zem_dailininkai_c.htm | title=Iškilūs Žemaitijos dailininkai profesionalai, tautodailininkai, menotyrininkai (sąvadas). II dalis |publisher= Žemaičių dailės muziejus (Muzeum Žemaitského umění) |accessdate=2009-07-13}}</ref>, oběť svého drastického protestu proti Ústavě SSSR. Upálil se v noci z 2. na 3. března 1989 v [[Klajpeda|Klaipėdě]] před sochou [[Lenin|V. I. Lenina]], která je na prostransví mezi hotelem Klaipėda a Hudebním divadlem.

Vytautas se upálil pozdě večer 2. března 1989, zahalen do litevské trikolóry. Zemřel za necelý den – 3. března ve 21 hodin na popáleniny na 98% povrchu těla.<ref> {{cite journal|url=http://www.ve.lt/?rub=1065924810&data=2009-03-02&id=1235928272 | title=Žmogus, kuriam laisvės troškimas sudegino širdį |date=2009-03-02 | first=Ivona |last=Žiemytė |journal= Vakarų ekspresas}}</ref>.

Okamžitě byly uklízeny zbytky popelu po odvozu těžce popáleného Vytauta Vičiulise. Shodou okolností svědkyní tohoto úklidu byla jeho manželka, aniž by věděla, co se na místě stalo. Později při výslechu prokurátora rozpoznala Vytautovy boty, zbytky oděvu a také zbytky litevské vlajky.<ref name=kl> {{cite journal| url=http://klaipeda.diena.lt/dienrastis/miestas/v-viciulis-pristigo-vilties-202986 |title=V.Vičiulis pristigo vilties |date=2009-02-28 |first=Daiva |last=Janauskaitė |journal=Klaipėda}}</ref>. Následovaly policejní prohlídky (vše obrátili vzhůru nohama) za přítomnosti tehdy dvanáctileté dcery a množství návštěv nejasných činitelů, po kterých zmizelo množství Vytautových věcí a dokumentů, dokonce při hledání čehosi chtěli probourat zdi ve sklepě. Vytautas byl potom propagandisticky označován za duševně chorého a i jinak byl očerňován. Pohřební procesí na hřbitov v Laugalai střežíly policejní hlídky z obav z demonstrací.<br />