Táborský svaz: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkazy, typo |
m oprava prolinku na rozcestník Písek, napřímení linků |
||
Řádek 1:
'''Táborský svaz''' je označení pro [[radikalismus|radikální]], [[
== Historie ==
=== Založení Tábora ===
Na jaře roku [[1420]] se houfu jihočeských husitů vedených [[Petr Hromádka|Petrem Hromádkou]] podaří zmocnit města [[Sezimovo Ústí]] a zanedlouho také nedalekého hradu Hradiště. Na jeho místě začnou budovat vzorové husitské město Hradiště hory Tábor zkráceně Tábor, pojmenované podle hory [[Tábor (hora v Galileji)|Thabor]] u [[Nazaret]]u. Ve městě je prosazena společenská i majetková rovnost a táboři se vzájemně oslovují bratry a sestrami. Mezi tábority je očekáváno zjevení [[Ježíš Kristus|Ježíše Krista]] a jeho tisícileté panování. Do Tábora se z celé země začali hrnout houfy husitů.
=== Rok 1420 ===
O vyvoleném městě se dozvěděli také [[plzeň]]ští husité, kteří na Tábor vyráží pod vedením [[Břeněk Švihovský|Břeňka Švihovského]] a Jana Žižky z Trocnova. Tito husité jsou [[25. březen|25. března]] 1420 napadeni katolickými rytíři nedaleko [[bitva u Sudoměře|Sudoměře]]. Drtivé vítězství kališníky povzbudí a poté se jim již snadno podaří rozestavěného Tábora dosáhnout. Táborité si mezi sebou zvolí čtyři vojenské velitele (hejtmany). Stanou se jimi Jan Žižka, Mikuláš z Husi, [[Chval Řepický z Machovic]] a [[Zbyněk z Buchova]]. Pod jejich vedením podnikají táboři mnoho výpadů po jižních [[Čechy|Čechách]]. Koncem května vyrazila Táborská vojska směrem ku [[Praha|Praze]], kterou ohrožovaly armády [[První křížová výprava proti husitům|první křížové výpravy]]. V červnu je Tábor neúspěšně obléhán vojsky jihočeského [[šlechtic]]e [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřicha z Rožmberka]]. O rozehnání oblehatelů se zasloužili jezdci vedení hejtmanem Mikulášem z Husi. [[14. červenec|14. července]] dochází na vrchu [[Vítkov (vrch)|Vítkov]] nedaleko Prahy k [[Bitva na Vítkově|bitvě]], v níž se Janu Žižkovi podařilo zmařit pokus [[
=== Pod vedením Jana Žižky ===
Počátkem roku 1421 je z Tábora vyhnána nejradikálnější skupina tzv. [[Pikarti|pikartů]], kteří zcela odmítají [[Eucharistie (svátost)|svátost oltářní]]. Pod vedením kněží [[Petr Kániš|Petra Kániše]] a [[Martin Húska|Martina Húsky]] se usazují v [[Příběnice|Příběnicích]], kde propadají [[adamité|adamitství]]. Žižka jejich hnutí potlačuje a většina sektářů včetně obou vůdců je poté upálena. Během zimní ofenzívy Jana Žižky v západních Čechách se táborům podaří zmocnit [[Chomutov]]a. Společné tažení táborů a [[Pražský městský svaz|pražanů]] do východních Čech pod velením Jana Žižky je také úspěšné a do husitských rukou padnou města [[Dvůr Králové nad Labem|Dvůr Králové]], [[Polička]] a [[Vysoké Mýto]]. Na přelomu let 1421 a [[1422]] dochází k [[Bitva u Kutné Hory|bitvě u Kutné Hory]], ve které se slepému hejtmanovi podaří drtivě porazit krále Zikmunda Lucemburského. Koncem dubna přijíždí do Čech litevský velkokníže [[Vytautas]], který je většinou husitů, včetně táborů, uznán za správce země. V lednu [[1423]] se Jan Žižka z Trocnova rozchází s táborským svazem a začíná budovat Nový Tábor ve východních Čechách.
=== V letech 1423-[[1434]] ===
Po smrti Jana Žižky [[11. říjen|11. října]] [[1424]] se v čele [[polní vojsko|polních vojsk]] vystřídají [[Jan Hvězda z Vícemilic]], Bohuslav ze Švamberka a [[25.
=== Po bitvě u Lipan ===
Odpor vůči králi Zikmundovi a dohodě s koncilem vedl po bitvě u Lipan hejtman [[Jan Roháč z Dubé]]. Poté, co však táborité ztratili několik svých [[hrad]]ů a byli [[19. srpen|19. srpna]] [[1435]] drtivě poraženi Oldřichem z Rožmberka v [[Bitva u Křeče|bitvě u Křeče]], zvítězilo v táborské straně umírněné křídlo v čele s [[Bedřich ze Strážnice|Bedřichem ze Strážnice]]. Jan Roháč se se svými věrnými opevňuje na svém hradě [[Sion (hrad)|Sion]], který je však záhy dobyt a všichni přeživší obránci jsou na [[Staroměstské náměstí|Staroměstském náměstí]] v Praze pověšeni. [[25. leden|25. ledna]] [[1437]] je po vzájemné dohodě se Zikmundem Tábor povýšen na královské město a získává do městského znaku císařskou orlici. [[8. únor|8. února]] [[1449]] se spojí zbytky táborského svazu s katolickou a kališnickou šlechtou z jižních Čech a tak vniká tzv. [[Strakonická jednota]], která je namířena proti stále sílícímu [[Jiří z Poděbrad|Jiřímu z Poděbrad]]. [[1. září]] [[1452]] je město Tábor náhle obsazeno vojskem zemského správce Jiřího z Poděbrad a tím definitivně končí samostatná politická moc táborského svazu.
== Města ovládaná táborským svazem ==
* [[Tábor]]
* [[Kutná Hora]] ([[Kondominium (právo)|kondominium]] se sirotky)
* [[Písek (město)|Písek]]
* [[Prachatice]]
* [[Vodňany]]
Řádek 30:
== Šlechta na straně táborského svazu ==
* [[Jan Žižka|Jan Žižka z Trocnova]]
* [[Jan Hvězda z Vícemilic]]
* [[Bohuslav ze Švamberka]]
== Související články ==
|