Planetární kůra: Porovnání verzí

Průměrná hustota kůry planety se pohybuje okolo 3 000 kg/m³ a je tvořena převážně ze silikátového materiálu.<ref>[http://www.nineplanets.org/mercury.html Merkur na nineplanets.org] [online] [cit. 2009-08-19]]</ref> Její mocnost je nejspíše okolo 100 kilometrů.<ref name="calvin">http://www.solarviews.com/eng/mercury.htm CALVIN J., Hamilton. Solarviews.com - Mercury. Solarviews.com] [online] [cit. 2009-08-19]]</ref>

Kůra byla v minulosti přetvářena sopečnou činností, protože se na povrchu Merkuru nacházejí rozsáhlé hladké plochy pravděpodobně tvořené čedičem.<ref name="science.nasa">[http://science.nasa.gov/headlines/y2009/30apr_mercury.htm Active Mercury - SCIENCE@NASA] [online] [cit. 2009-08-19]]</ref>

Kůra Venuše je silná přibližně 35 km. Existuje teorie, že Venuše neuvolňuje vnitřní energii pohyby tektonických desek jako Země, ale namísto toho v pravidelných intervalech vyvíjí masivní vulkanickou činnost, vlivem které se její povrch zalévá čerstvou lávou. Tuto teorii podporuje skutečnost, že nejstarší geomorfologické útvary na povrchu jsou staré pouze 800 milionů let, zatímco zbytek povrchu je mladšího data (řádově několik stovek milionů let).<ref name="Magellan">[http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet.html [online]. Magellan Fact Sheet, NASA] [online] [cit. 2009-08-19]]</ref> V současnosti se předpokládá, že Venuše je stále vulkanicky aktivní v izolovaných geologických obdobích.<ref name="magellan2">[http://www2.jpl.nasa.gov/magellan/prmgngrav4.html Magellan Data Indicates Venus is Still Geologically Active [online]. JPL/NASA,] [online] [cit. 2009-08-19].]</ref> Předpokládá se, že téměř 90 % povrchu tvoří nedávno utuhlá vrstva čedičové lávy,<ref name="Venus_Express">[http://www.dlr.de/en/desktopdefault.aspx/tabid-726/1206_read-2180/ Venus Express [online]. DLR/ESA,] [online] [cit. 2009-08-19].] </ref>která je pouze zřídka porušena meteorickými krátery. Malý počet impaktních poruch napovídá, že povrch planety byl v nedávné době značně přeměněn vlivem sopečné aktivity.<ref name="Venus_Express"/>

Mocnost (tloušťka) zemské kůry se pohybuje od 6 km do 70 km. Nejsilnější je na kontinentech pod pohořími, nejtenčí (6 - 8 km) pod oceány, kde chybí žulová vrstva. Dokonce existují oblasti, kde se zemská kůra vůbec nenachází.<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/program/port/novinky-z-vedy-a-techniky/99-vedce-vzrusuje-jizva-v-zemske-kure/ Vědce vzrušuje jizva v zemské kůře] [online] [cit. 2009-08-19]]</ref>

Z měření sondy Mars Global Surveyor vyplývá, že za předpokladu, že je hustota kůry 2 900 kg/m³, je minimální střední mocnost kůry 45 km. Na jižní polokouli by byla průměrná tloušťka ~60 km a na severní ~30 km, s maximem v oblasti Tharsis přesahujícím 80 km (zde došlo ).<ref name="Neumann">[http://www.ipgp.jussieu.fr/%7Ewieczor/MyPapers/Neumann_et_al_2004.pdf Neumann et al. (2004): Crustal structure of Mars from gravity and topography. JGR, 109, E08002.] formát PDF [cit. 2009-08-19]]</ref> Jiné analýzy gravitačního pole a topografie Marsu ale naznačují, že skutečná mocnost kůry může být i vyšší – pokud platí předpoklad, že oblast jižních vysočin vznikla velmi brzy v historii a místní topografie nebyla později modifikována, je odhadovaná střední mocnost kůry na 57±24 km.<ref name="Wieczorek">[http://www.ipgp.jussieu.fr/%7Ewieczor/MyPapers/Wieczorek_and_Zuber_2004.pdf Wieczorek and Zuber (2004): Thickness of the Martian crust: Improved constraints from geoid-to-topography ratios. JGR, 109, E01009.] formát PDF [cit. 2009-08-19]] </ref>Na základě analýzy geochemických i geofyzikálních dat je také možné stanovit maximální střední mocnost kůry, která je ~100 km.<ref name ="Nimmo">[http://es.ucsc.edu/%7Efnimmo/website/paper14.pdf Nimmo and Stevenson (2001): Estimates of Martian crustal thickness from viscous relaxation of topography. JGR, 105 (E3), 5085-5098.] formát PDF [cit. 2009-08-19]]</ref> Všechny tyto údaje naznačují, že kůra na Marsu je obecně silnější než kůra na Zemi, což může souviset s absencí deskové tektoniky na rudé planetě.