Triviální název: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kat. Lingvistika -> Sémantika, Užívání jazyka, Slovotvorba |
rozšíření z chemie i na biologii (po vzoru nizozemského článku) |
||
Řádek 1:
'''Triviální název''' je
== Triviální názvy v chemii ==
Triviální název chemické látky (sloučeniny) nemá vztah ke struktuře či složení sloučeniny, kterou popisuje, ale zpravidla vychází z jejího vzhledu, použití nebo vlastností a vznikl historicky.
Příkladem triviálních názvů jsou ''[[chlorid sodný|kuchyňská sůl]]'', ''[[kyselina chlorovodíková|kyselina solná]]'', ''[[chlorid amonný|salmiak]]'', ''[[kyselina octová|ocet]]'', ''[[methanol|dřevný líh]]'' apod.
Triviální názvy jsou většinou velmi staré. Jejich stáří souvisí s délkou používání dané sloučeniny lidstvem. U mnohých jejich původ nejsme schopni zjistit, řada z nich pochází od [[alchymie|alchymistů]].
Systematický název narozdíl od triviálního kombinací jazykových a grafických prostředků strukturu látky v maximální míře odráží.
Triviální názvy chemických prvků a z nich vytvořené značky byly přijaty jako základ chemického názvosloví a systematiky. Do systému jsou zařazeny pomocí [[protonové číslo|protonového čísla]]. Čistě systematické názvy byly přiděleny jen několika posledním prvkům [[periodická tabulka|periodické tabulky]] (od protonového čísla 112 výše).
Některé původně triviální názvy se staly součástí [[chemická nomenklatura|chemické nomenklatury]]. Typickým příkladem jsou názvy nižších alifatických uhlovodíků (''[[methan]]'', ''[[ethan]]'', ''[[propan]]'' a ''[[butan]]'') nebo jednoduchých aromatických uhlovodíků (''[[benzen]]'', ''[[naftalen]]''). U řady obecně známých sloučenin, zejména v případech, kdy systematický název je příliš složitý, se i v odborné literatuře používá triviálních názvů (např. alifatické kyseliny, aromatické uhlovodíky, vícesytné alkoholy apod.). Použití triviálních názvů je také velmi rozšířené u látek přírodního původu, izolovaných z rostlin a živočichů (např. [[aminokyselina|aminokyseliny]], [[steroid]]y, [[terpen]]y, [[sacharid]]y aj.).
== Triviální názvy v biologii ==
Triviální názvy živočichů, hub a rostlin jsou základem [[biologie|biologického]] [[systematika (biologie)|systematického]] názvosloví. V maximální míře z nich vytvořil Carl Linné [[binominální nomenklatura|dvojslovné názvy]] druhů a soustavu [[taxonomie|taxonomických]] [[kategorie (biologie)|kategorií]]. Podobným způsobem byly odvozovány i národní nomenklatury. Zejména rodové názvy, ale i některé názvy druhů nebo vyšších kategorií vycházejí z triviálních názvů živočichů, rostlin nebo hub. Množství [[synonymum|synonymních]] názvů se však v systematické nomenklatuře uplatnit nemohlo. V některých případech si biologická systematika vynucuje posunout nebo jinak změnit význam původních triviálních názvů. Například triviální název "houba" sice vychází z podobné struktury a konzistenci mořských hub a plodnic "mykologických" hub, ale systematické názvosloví pro ně musí použít různé názvy.
[[Kategorie:Chemické látky]]
[[Kategorie:Systematika]]
[[Kategorie:Sémantika]]
[[Kategorie:Užívání jazyka]]
| |||