Wikipedie

Sedm svobodných umění: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Thijs!bot (diskuse | příspěvky)
86 573 editací
m robot přidal: tr:Yedi özgür sanat
redirekty napřímeny
Řádek 1:
[[Soubor:Septem-artes-liberales Herrad-von-Landsberg Hortus-deliciarum 1180.jpg|thumb|250px|Sedm svobodných umění – obrázek z [[Hortus deliciarum]] od [[Herrad von Landsberg|Herrada von Landsberg]] (12. století)]]
'''Sedmero svobodných umění''' (lat. ''septem artes liberales'') tvořilo základ středověkého vzdělávání, byl to [[středověk]]ý název pro souhrn předmětů, které tvořily všeobecné vzdělání (řecky ''[[Encyklopédia|enkyklios paideia]]'', lat. ''orbis doctrinae'' - kruh vzdělání) středověkého vzdělance. Systém navrhl [[Martianus Minneus Felix Capella|Martianus Capella]] ve svém díle ''De nuptiis philologiæ et Mercurii'' (Svatba Filologie s Markurem) kolem roku [[415]]. Popisuje zde sedm základních umění jako kombinaci trivia a kvadrivia.
 
Tato umění byla svobodná (''liberales''), protože věnovat se jim bylo hodné svobodného člověka (lat. ''homo liber''), na rozdíl od manuálních či řemeselných zručností. Od slova ''artes'' pochází pojmenování nejnižší z fakult na středověkých [[Univerzita|univerzitách]]. [[Artistická fakulta]] byla předchůdkyní dnešní fakulty filozofické. Tehdejší chápání obsahu jednotlivých umění se však lišilo od moderních pojmů.
 
== Sedm svobodných umění v systému středověkého školství ==
Na církevních školách a artistických fakultách se vyučovalo především sedm svobodných umění, známých již v antickém [[starověk]]u. Byly to [[mluvnice|gramatika]], [[rétorika]], [[dialektika]], [[aritmetika]], [[geometrie]], [[astronomie]] a [[hudba]]. Protože základem vyučování byla četba textu a jeho výklad, museli se žáci naučit nejprve naučit gramatiku, to znamená přečíst latinský text a porozumět mu. Po roce 800 přestala být [[latina]] živým jazykem a nahradily ji nově vzniklé národní jazyky. Ve školách se však nadále vyučovalo latinsky. Také duchovní a vzdělanci se mezi sebou dorozumívali latinským jazykem a psali v něm svá učená pojednání. Znalost gramatiky jim umožnila číst antické autory a napodobovat je.
 
S gramatikou byla úzce spjata rétorika. Jejím úkolem bylo vést žáky k tomu, aby dovedli podle určitých pravidel sestavit dopis a úřední listinu. Dialektika (logika) učila přesnému a důslednému myšlení, jaké vyžadovala scholastika. Tyto tři disciplíny, tzv. trivium museli žáci zvládnout nejdříve. Poté mohli pokračovat studiem náročnějšího kvadrivia. Hlavní zásadou dodržovanou při vyučování byl postup od jednoduché látky ke složitějšímu učivu. Tato zásada platí dodnes.
Řádek 11:
== [[Trivium]] ==
Takzvané ''trivium'' (trojcestí) představovalo tři základní umění spojené s [[řeč]]í či [[slovo (lingvistika)|slovem]]:
# [[mluvnice|gramatika]] - hlavně latinská gramatika, [[literatura|literární]] díla převážně antických autorů
# [[rétorika]] - sestavování listin a dopisů, ale též [[právo]] a [[etika]]
# [[dialektika]] - [[logika]] a [[Filosofie|filozofie]] v dnešním významu, argumentace proti kacířům
Řádek 25:
#* „vyšší“ význam čísel ([[numerologie]], [[kabala|kabbala]])
# [[geometrie]] - ''nauka o nepohyblivých velikostech''
#* geometrie v dnešním smyslu ([[geometrie]] [[Kruh (geometrie)Kružnice|kruh]], [[trigonometrie]])
#* geometrické (doslovně [[zeměměřič]]ské) principy a pravidla, [[geografie]] a [[kartografie]]
# [[astronomie]] - ''nauka o pohyblivých velikostech''
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_svobodných_umění“