Verze z 30. 7. 2009, 16:32 editovat VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 564 editací →‎Problematika identity: + Němci v diaspoře ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 8. 2009, 14:21 editovat zrušit editaci VitVit (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 43 564 editací →‎Problematika identity: + Česko a Slovensko Přejít na další porovnání →
Řádek 10: Podle publikací [[Spolkové středisko pro politické vzdělávání\|Spolkového střediska pro politické vzdělávání]] je změna jazyka v Německu exemplárně rozpoznatelná: ještě v roce 2000 se hovořilo o „osudu ''Němců'' v Polsku, Rumunsku, ale především v Sovětském svazu“.<ref>[http://www.bpb.de/publikationen/09920097607434969424015569020083,0,0,Aussiedler.html Úvod ke svazku 267 ''Informationen zur politischen Bildung'']</ref> Nicméně již v roce 2005 Spolkové středisko vyjádřilo pochybnost, zda v [[Nástupnický stát\|nástupnických státech]] SSSR ještě existuje významnější počet ''Němců''.<ref>[http://www.bpb.de/themen/L2K6XA,0,0,Aussiedlermigration_in_Deutschland.html ''Aussiedlermigration in Deutschland'']</ref> Správně jsou jako ''Deutschstämmige'' označováni dosud tam žijící potomci [[Volksdeutsche\|příslušníků německé národnosti]]. == Česko a Slovensko == Před [[Druhá světová válka\|druhou světovou válkou]] asi 30% osídlení [[Čechy, Morava a Slezsko\|Českých zemí]] bylo tvořeno [[Etničtí Němci\|etnickými Němci]].<ref>[http://www.livingprague.com/history4.htm Liberation - Post War Changes]</ref> V České republice je asi 40 000 Němců (počet [[Čechů]], kteří mají alespoň částečně německý původ se odhaduje na stovky tisíc).<ref>[http://www.radio.cz/en/article/27184 Etnické německé menšiny v České republice, Polsku a na Slovensku]</ref> Jejich počet soustavně od konce války klesá. Podle sčítání lidu z roku 2001 zbylo v Česku 13 měst a obcí s více než 10% podílem Němců. Situace na [[Slovensko\|Slovensku]] se od té české liší v tom, že původní počet německých občanů byl významně nižší a že [[Karpatští Němci\|Němci ze Slovenska]] byli téměř úplně evakuováni na německá území, jak rudá armáda postupovala od východu přes Slovensko na západ, a pouze zlomek z nich se po skončení války vrátil zpět na Slovensko poté, co byli deportováni společně s Němci z Čech a Moravy. Mnoho představitelů různých [[Svaz vyhnanců\|spolků vyhnaných]] podporuje vztyčení dvojjazyčných návěstí na původně něcmeckojazyčných územích jako viditelný znak společného kulturní dědictví regionu. Vztyčení dvojjazyčných návěstí se připouští, pokud menšina tvoří alespoň 10% osídlení. == Odkazy == <references /> == Literatura ==

Etničtí Němci: Porovnání verzí