Dlouhohrající deska: Porovnání verzí

U běžných LP desek s otáčkami 33⅓ [[Otáčky za minutu|rmp]] byl počet skladeb (resp. zvukových záznamů) zcela libovolný, omezen byl pouze délkou záznamu na 1 straně desky - ten činil zhruba max. 25 minut. U běžné [[populární hudba|populární hudby]] se obvykle počet skladeb na jedné LP desce pohyboval v rozmezí 8 až 16 skladeb (třeba [[písnička|písniček]]). U [[vážná hudba|vážné]], [[jazz]]ové hudby jakož i hudby jiných [[žánr]]ů byl počet skladeb různý. Rozsáhlejší hudební díla bývala vydávána na vícediskových kompletech (kupř. [[opera|opery]], [[oratorium|oratoria]], [[symfonie|symfonické cykly]], souborná díla [[komorní hudba|komorní hudby]] apod.). Větší počty LP byly v těchto případech uloženy v tvrdších a tlustších kartonových obalech vždy společně, často byly tyto několikadeskové komplety doplněny o doprovodnou dokumentaci ve formě textové brožury přiložené k deskám. Do běžných papírových obalů se samozřejmě vkládaly samostatné LP desky, dále také i 2 kusy tematicky spojených LP, kterému se slangově říkalo ''dvojelpí''.

 

První pokus o prosazení LP desky učinila v roce [[1931]] společnost [[RCA Victor]]. Kvalita desky ale byla neuspokojivá a chybělo vhodné přehrávací zařízení. Práce na vývoji LP pokračovaly i v průběhu druhé světové války v laboratořích společnosti [[CBS]]. První série nových desek se objevila na trhu v roce [[1948]]. Velmi brzy se LP deska ukázala jako ideální médium pro nahrávání [[vážná hudba|vážné hudby]], protože její časové možnosti lépe odpovídaly větším plochám, které jsou ve vážné hudbě obvyklé.

 

== Související články ==