Christian Josef Willenberg: Porovnání verzí

[[Stavy|Čeští stavové]] však na tento reskript nereagovali a proto poslal Willenberg po devíti letech čekání v říjnu [[1716]] svou žádost znovu, tentokrát nejen císaři [[Karel VI.|Karlu VI.]], ale i [[Stavy|českým stavům]]. [[Karel VI.]] vydal dne [[14. květen|14. května]] [[1717]] reskript, jímž [[Stavy|českým stavům]] nařídil podat zprávu, jak byl vyřízen reskript jeho bratra [[Josef I.|Josefa I.]] z [[18. leden|18. ledna]] [[1707]]. Po této intervenci vydali [[Stavy|čeští stavové]] dne [[9. listopad|9. listopadu]] [[1717]] ^{Ověřit: na stránkách Národního archivu ČR je uvedeno datum 4.6.1717} dekret o zřízení profesury a o jmenování Christiana Josefa Willenberga profesorem. Výuka byla zahájena [[7. leden|7. ledna]] [[1718]]. Willenberg dostal jednorázově 300 zlatých[[zlatý]]ch na nákup knih. Některé exempláře z této počáteční sbírky knih se zřejmě dodnes dochovaly mezi starými svazky uchovávanými v depozitářích [[Národní technická knihovna|Státní technické knihovny]]. Willenberg byl na základě dekretu povinen knihy uskladnit a výuku provozovat ve svém domě. Bydlel tehdy v tzv. Saském domě v Mostecké ulici na [[Malá_Strana|Malé Straně]]. Studenti, kteří bydleli v kolejích na pravém břehu [[Vltava|Vltavy]] si však stěžovali, že cesta přes Karlův most je zdržuje, a proto se v roce [[1720]] prof. Willenberg i se sbírkou knih přestěhoval za svými studenty na [[Staré Město (Praha)|Staré Město]] do domu na rohu Liliové a Anenské ulice. K výuce fortifikačního stavebnictví postupně přibyly obory jako [[geodézie]], [[kartografie]], odvodňovací práce, [[konstrukce]] [[mechanismus|mechanismů]] na zvedání těžkých břemen a další.