Hydrostatická rovnováha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
VolkovBot (diskuse | příspěvky)
m →‎Astrofyzika: formulace
Řádek 5:
Jakákoliv vrstva [[hvězda|hvězdy]] v libovolné hloubce pod povrchem se musí nacházet ve stavu hydrostatické rovnováhy, tj. rovnováhy mezi [[tepelný tlak|tepelným tlakem]], působícím směrem ven z hvězdy, a [[tíha|tíhou]] materiálu, tlačícího směrem dovnitř. Pokud by se hvězda nenacházela v hydrostatické rovnováze, pak by se buď zhroutila, nebo naopak explodovala. Na podobném principu funguje nafukovací balónek – plyn uvnitř se tlačí směrem ven, zatímco [[zemská atmosféra]] působí na elastický materiál balónku směrem dovnitř, čímž tento tlak vyvažuje. V případě hvězdy směrem dovnitř působí její vnitřní gravitace, která ji stlačuje do nejkompaktnějšího možného tvaru – [[koule]].
 
Hvězda však může dosáhnout tvaru ideální koule pouzejen v případě, kdy na ni působí pouze její vlastní gravitace. Ve skutečnosti však nezanedbatelnou roli hrají i další [[síla|síly]], zejména [[odstředivá síla]] způsobená [[rotace|rotací]] hvězdy. Rotující hvězda v hydrostatické rovnováze má až do určité [[úhlová rychlost|úhlové rychlosti]] tvar zploštělého [[sféroid]]u, pokud tuto rychlost přesáhne, nabývá tvaru trojosého [[elipsoid]]u, a u ještě vyšších rychlostí hruškovitého tvaru. Extrémním příkladem je hvězda [[Vega]], jejíž rotační perioda činí 12,5 hodiny, takže v oblasti rovníku je její průměr o 20 % větší než mezi [[zeměpisný pól|póly]].
 
Pokud má hvězda velmi hmotného [[Dvojhvězda|průvodce]], potom na ni působí také [[slapová síla|slapové síly]], které mohou hvězdu deformovat do tvaru trojosého elipsoidu i v případech, kdy samotná rotace by z ní vytvořila sféroid. Příkladem je hvězda [[Beta Lyrae]].