Wikipedie

Hlavní histokompatibilní komplex: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Verze 4113543 uživatele 217.29.8.217 (diskuse) zrušena
rozsireni
Řádek 1:
[[File:MHC-peptides binding.png|thumb|Ukázka způsobu, jímž se různé virové peptidy[[peptid]]y navážou na komplexy HMC]]
'''Major histocompatibility complex''' (zkráceně '''MHC''') je označení pro několik typů [[glykoprotein]]ových komplexů nacházejících se na vnějších stranách [[cytoplazmatická membrána|cytoplazmatické membráněmembrány]] [[savciobratlovci|savčíchobratlovčích]] buněk.<ref name=dictionary /> Mají významnou funkci v [[imunitní systém|imunitním systému]], konkrétně se podílejí na rozeznávání cizíchcizorodých struktur (například [[vir]]ových bílkovin, jež značí infekci). uvnitřMHC buněktotiž slouží jako jakési „podstavce“, na něž se upevňují náhodně vybrané [[peptid]]y pocházející zevnitř buňky a vystavují se ke kontrole buňkám imunitního systému.
 
== Název ==
 
Název „major histocompatibility complex“ upomíná na vlastnost, jíž si povšimli první vědci zabývající se MHC. Zjišťovali, že se jedná o soubor [[gen]]ů, jejichž produkty jsou silné [[transplantace|transplantační]] [[antigeny]]. To znamená, že při transplantacích tkání MHC způsobuje problémy s příjmem cizorodé tkáně, tedy jinými slovy omezuje [[Histokompatibilita|histokompatibilitu]] mezi tkáněmi různých jedinců.
 
== Funkce ==
 
Pokud je buňka například napadena [[virvirus|virem]]em, vznikají v rámci jeho činnosti uvnitř buňky určité chemické látky, které jsou vylučovány na povrch buňky doa komplexůpřipevňují MHC.se Kdyžke [[T-lymfocyt]]komplexům detekuje tyto látky na povrchuMHC, danoukde buňkujsou [[apoptóza|zabije]],prezentovány nebobuňkám zprostředkujeimunitního [[imunologický poplach]]systému. V současné době je známo 5 druhů MHC komplexů, z čehož první dva jsou nejprobádanější. KomplexyK seMHC lišíI podlese typuvážou látek[[peptid]]y transportovanýcho ven,délce tzn. že8–9 [[lymfocytaminokyselina|aminokyselin]]y.<ref poznajíname=microbio typ/> viruTyto peptidy na MHC I jsou endogenního původu, kterýjsou buňkuvybrané napadlz bílkovin přítomných v buňce. Naopak u MHC II, které prezentují peptidy o délce 11 a více aminokyselin, mají tyto peptidy exogenní původ; pocházejí z materiálu stráveného ([[fagocytóza|fagocytovaného]]) touto buňkou.<ref name=microbio />
 
Když [[T-lymfocyt]] detekuje tyto látky na povrchu, danou buňku [[apoptóza|zabije]], nebo zprostředkuje [[imunologický poplach]] (podle typu MHC).
 
== Genetické kódování ==
[[SouborFile:HLA.JPGjpg|thumb|Mapa lidských genů pro MHC]]
[[Gen]]y pro MHC se nachází u člověka na [[chromozom]]u 6 a u [[myš]]i na chromozomu 17. U [[člověk]]a se tyto geny značí velmi často zkratkou '''HLA'''„HLA“, u [[kur domácí|kuřete]] „B“, u [[pes domácí|psa]] „DLA“, u myši „H–2“, u [[morče]]te GPLA a u [[krysa|krysy]] Rt–1.<ref name=dictionary /> Celkem je v lidském shluku genů pro MHC (tzv. „6p21-31“) na chromozomu 6 přítomno 128 genů a 96 [[pseudogen]]ů, které dohromady zabírají 3,6 milionů [[nukleová báze|bází]]. Celá oblast je rozdělena na tři části, a to geny pro MHC I, geny pro MHC II (ty mají nízký [[obsah GC]]) a MHC III (ty mají [[obsah GC]] vyšší).<ref name=dictionary />
 
Ke genům pro MHC I komplex patří u člověka HLA–A, HLA–B a HLA–C. Každá lidská [[diploid]]ní buňka [[genová exprese|exprimuje]] samozřejmě od každého typu dva geny; jeden od otce a jeden od matky. Jsou velmi proměnlivé, čímž ztěžují život patogenním organizmům jež by se jinak k MHC komplexům snadno adaptovaly. Jako HLA–D se někdy označují MHC II geny, ale ty jsou kódované v [[lokus]]ech DP, DQ a DR.<ref name=microbio />
 
Exprese (míra syntézy) může být velmi proměnlivá. Zatímco zvýšené množství MHC znamená lepší ochranu před patogeny, za jistých podmínek dochází i k snížení. Například buňky v [[mozek|mozku]] snižují množství MHC na jejich povrchu, aby bylo zamezeno prudkému zánětu v citlivé části těla. Jindy se podaří snížit množství MHC samotným patogenním organizmům – například ''[[Cytomegalovirus]]'' je tímto způsobem schopen zajistit si bezpečnější přežití v napadené buňce.<ref name=microbio />
Celkem je v lidském shluku genů pro MHC (tzv. „6p21-31“) na chromozomu 6 přítomno 128 genů a 96 [[pseudogen]]ů, které dohromady zabírají 3,6 milionů [[nukleová báze|bází]]. Celá oblast je rozdělena na tři části, a to geny pro MHC I, geny pro MHC II (ty mají nízký [[obsah GC]]) a MHC III (ty mají [[obsah GC]] vyšší).<ref name=dictionary />
 
== Třídy MHC ==
Řádek 23 ⟶ 28:
 
=== MHC II ===
'''MHC II''' není zdaleka přítomen na povrchu všech buněk; mají je především [[B-lymfocyt]]y, [[dendritická buňka|dendritické buňky]], [[makrofág]]y a od nich odvozené imunitní buňky a několik málo dalších buněčných typů. Souhrnně se tyto buňky někdy označují jako [[antigen prezentující buňka|antigen prezentující buňky]] (ačkoliv i jiné buňky prezentují [[antigen]]y, ale pouze na MHC I).<ref name=microbio>{{Citace monografie
'''MHC II''' není zdaleka obsažen ve všech buňkách; nachází se především na povrchu [[B-lymfocyt]]ů a některých dalších buněk imunitního systému.
| příjmení = Murray
| jméno = Patrick R.
| příjmení2 = Rosenthal
| jméno2 = Ken S.
| příjmení3 = Pfaller
| jméno3 = Michael A.
| titul = Medical Microbiology, Fifth edition
| rok = 2005
| vydavatel = Elsevier
}}</ref>
 
Na látky transportované MHC II reagují zejména takzvané [[Pomocný T-lymfocyt|pomocné T-lymfocyty]] (T<sub>h</sub>). Tyto lymfocyty buňku nezabíjejí, ale zprostředkují imunologický poplach (vytváří jisté látky, tzv. [[lymfokin]]y, řazené mezi [[cytokin]]y) upozorněním [[B lymfocyt|B lymfocytů]], které začnou vyrábět [[protilátky]].<ref name=dictionary /> Úskalím tohoto systému je nedostatek pomocných T-lymfocytů. Ty jsou likvidovány například virem [[HIV]]. To pak vede k oslabené [[imunita (biologie)|imunitě]] daného pacienta.{{doplnit zdroj}}
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavní_histokompatibilní_komplex“