Škopkové z Dubé: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšířeno z dalšího uváděného zdroje |
Vložený zdroj upraven do referencí, ale heslo je stále neúplně uspořádaný přepis z Ottova slovníku |
||
Řádek 1:
'''Škopek z Dubé''' je příjmení staročeské rodiny panského rozrodu [[Ronovci|Ronovců]] a erbu ostrve.▼
▲'''Škopek z Dubé''' je příjmení staročeské rodiny panského rozrodu a erbu ostrve.
==Původ rodu==
Předkem Škopků z Dubé byl Albert, syn Častolova
Jeho synové byli Beneš (1316), Jindřich (1319 z Vinařic), Albert (1319 probošt Litoměřický), Zbyněk (1319 – 1348), Albert mladší (1319–1347) a Vilém (1319), kteří rozdělením otcovského dědictví zchudli. Zbyněk a Albert ml., kteří byli purkrabími na Permě, přijali příjmení Škopek z Dubé. Zbyněk držel Liběšice, Albert ml. byl maršálkem Arnošta arcibiskupa. ==Větev A==
Řádek 16:
===Jindřich Škopek z Dubé a z Liběšic===
Byl synem Alberta mladšího z Liběšic a zároveň synovcem Zbyňka z Frýdlantu (psán někdy Zdyslav).
Kariéru u dvora krále Václava IV. začal jako hofmistr královny Johany. V době výprav krále do Německa byl jím v letech 1380 a 1386 jmenován jedním ze dvou zemských správců. Od roku 1381 zastával úřad nejvyššího zemského komorníka, spojený s vedením zemského soudu a to až do roku 1393. V roce 1385 byl navíc jmenován nejvyšším hofmistrem, zodpovídajícím za pořádek v dvorské službě králi. Zpočátku byl chudý, ale díky přízni krále získal hrad [[Egrberk]], nějaký čas i Lipnici (1387) a jiné drobné statky, okolo roku 1390 také [[Žumberk]]. Okolo roku 1394 nabyl [[Úštěk]]u a ten se stal hlavním dědictvím po smrti [[6. květen|6. května]] [[1395]]. ▼
▲Kariéru u dvora krále Václava IV. začal jako hofmistr královny Johany. V době výprav krále do Německa byl jím v letech 1380 a 1386 jmenován jedním ze dvou zemských správců. Od roku 1381 zastával úřad nejvyššího zemského komorníka, spojený s vedením zemského soudu a to až do roku 1393. V roce 1385 byl navíc jmenován nejvyšším hofmistrem, zodpovídajícím za pořádek v dvorské službě králi.<ref
| vydavatel = Okresní muzeum Praha západ
| strany = 24
| isbn =
}}</ref>. Zpočátku byl chudý, ale díky přízni krále získal hrad [[Egerberk]] poblíž Klášterce na Ohří, nějaký čas i Lipnici (1387) a jiné drobné statky, okolo roku 1390 také [[Žumberk]]. Okolo roku 1394 získal [[Úštěk]] a ten se stal hlavním jeho sídlem a dědictvím po smrti [[6. květen|6. května]] [[1395]].
===Další členové rodu===
Jeho mladší bratr Henzin zvaný Kokot (1357–1400) byl v letech 1385-1389 dvorským místosudím<ref name="Jílové25">{{Citace monografie
Jeho bratr Henzin zvaný Kokot (1357–1400) byl v letech 1385-1389 dvorským místosudím a zplodil dceru Rejnu (1416–1426). Jindřich, mladší Jindřichův syn, převzal po otci Egrberk blízko [[Klášterec nad Ohří|Klášterce nad Ohří]]. Také držel [[Maštov]] a roku 1405 Úšť. Byl také Husův ochránce a přítel. [[Jan Hus|Hus]] mu poslal v roce 1415 novou píseň a české listy. Jindřich spečetil roku 1415 stížný list, ale zemřel brzo potom. Jeho manželkou se stala roku 1416 Eliška z Klinštejna. Aleš, jeho bratr nejdřív držel Mašťov a Úšť, který potom přenechal bratrovi. Od roku 1402 držel hrad [[Dražice]], roku 1404 také [[Kostelec nad Labem]]. Roku 1405 se stal popravcem Boleslavského kraje, roku 1406 nejvyšším komorníkem. Po smrti Jindřicha zdědil Úšť (1416–1423), který prodal roku 1426. Také seděl na [[Kokořín]]ě, od roku 1431 na [[Jenštějn]]ě a zemřel roku 1435. Jeho manželkou byla Škonka z Vartemberka matka chudých a nuzných, zemřel 5. 11. 1432.▼
| příjmení = Sedlák
| jméno = J.V.
| titul = Jílovská minucí 1979
| vydavatel = Okresní muzeum Praha západ
| místo = Jílové
| rok = 1979
| kapitola = Jindřich Škopek z Dubé
| strany = 25
| isbn =
▲
==Odkazy==
==Literární zdroje==▼
===Reference===
<references/>
▲===Literární zdroje===
{{Ottův slovník naučný
|heslo = Škopek z Dubé
|autor = [[August Sedláček]]
}}
▲ | příjmení = Sedlák
▲ | jméno = J.V.
▲ | rok = 1979
▲ | titul = Jílovská minucí
▲ | místo = Jílové u Prahy
▲(kapitolka Jindřich Škopek z větve C)
[[Kategorie:Ronovci]]
|