Škopkové z Dubé: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Rozšířeno z dalšího uváděného zdroje
Vložený zdroj upraven do referencí, ale heslo je stále neúplně uspořádaný přepis z Ottova slovníku
Řádek 1:
'''Škopek z Dubé''' je příjmení staročeské rodiny panského rozrodu [[Ronovci|Ronovců]] a erbu ostrve.
{{Upravit - Ottův slovník naučný}}
 
'''Škopek z Dubé''' je příjmení staročeské rodiny panského rozrodu a erbu ostrve.
 
==Původ rodu==
Předkem Škopků z Dubé byl Albert, syn Častolova Žitavského,z jenžŽitavy. seČastolov vyskytuje oddržel roku 12791275 mj. Drželi hrad [[Frýdlant]], který měl už jeho děd Častolov v roce 1257. Nějaký čas (před rokem 1305) byl purkrabím v [[Litoměřice|Litoměřicích]] a v roce 1314 na [[Přimda|Přimdě]]. Později seděl na [[Liběšice|Liběšicích]] a ke sklonku života byl nejvyšším komorníkem (1318–1323).

Jeho synové byli Beneš (1316), Jindřich (1319 z Vinařic), Albert (1319 probošt Litoměřický), Zbyněk (1319 – 1348), Albert mladší (1319–1347) a Vilém (1319), kteří rozdělením otcovského dědictví zchudli. Zbyněk a Albert ml., kteří byli purkrabími na Permě, přijali příjmení Škopek z Dubé. Zbyněk držel Liběšice, Albert ml. byl maršálkem Arnošta arcibiskupa.
 
==Větev A==
Řádek 16:
 
===Jindřich Škopek z Dubé a z Liběšic===
Byl synem Alberta mladšího z Liběšic a zároveň synovcem Zbyňka z Frýdlantu (psán někdy Zdyslav).
Kariéru u dvora krále Václava IV. začal jako hofmistr královny Johany. V době výprav krále do Německa byl jím v letech 1380 a 1386 jmenován jedním ze dvou zemských správců. Od roku 1381 zastával úřad nejvyššího zemského komorníka, spojený s vedením zemského soudu a to až do roku 1393. V roce 1385 byl navíc jmenován nejvyšším hofmistrem, zodpovídajícím za pořádek v dvorské službě králi. Zpočátku byl chudý, ale díky přízni krále získal hrad [[Egrberk]], nějaký čas i Lipnici (1387) a jiné drobné statky, okolo roku 1390 také [[Žumberk]]. Okolo roku 1394 nabyl [[Úštěk]]u a ten se stal hlavním dědictvím po smrti [[6. květen|6. května]] [[1395]].
 
Kariéru u dvora krále Václava IV. začal jako hofmistr královny Johany. V době výprav krále do Německa byl jím v letech 1380 a 1386 jmenován jedním ze dvou zemských správců. Od roku 1381 zastával úřad nejvyššího zemského komorníka, spojený s vedením zemského soudu a to až do roku 1393. V roce 1385 byl navíc jmenován nejvyšším hofmistrem, zodpovídajícím za pořádek v dvorské službě králi.<ref Zpočátku byl chudý, ale díky přízni krále získal hrad [[Egrberk]], nějaký čas i Lipnici (1387) a jiné drobné statky, okolo roku 1390 také [[Žumberk]]. Okolo roku 1394 nabyl [[Úštěk]]u a ten se stal hlavním dědictvím po smrti [[6. květen|6. května]] [[1395]].name="Jílové24">{{Citace monografie
| příjmení = Sedlák
| jméno = J.V.
| titul = Jílovská minucí 1979
| vydavatel = Okresní muzeum Praha západ
| místo = Jílové u Prahy
| rok = 1979
(kapitolka| kapitola = Jindřich Škopek z větve C)Dubé
| strany = 24
| isbn =
}}</ref>. Zpočátku byl chudý, ale díky přízni krále získal hrad [[Egerberk]] poblíž Klášterce na Ohří, nějaký čas i Lipnici (1387) a jiné drobné statky, okolo roku 1390 také [[Žumberk]]. Okolo roku 1394 získal [[Úštěk]] a ten se stal hlavním jeho sídlem a dědictvím po smrti [[6. květen|6. května]] [[1395]].
 
===Další členové rodu===
Jeho mladší bratr Henzin zvaný Kokot (1357–1400) byl v letech 1385-1389 dvorským místosudím<ref name="Jílové25">{{Citace monografie
Jeho bratr Henzin zvaný Kokot (1357–1400) byl v letech 1385-1389 dvorským místosudím a zplodil dceru Rejnu (1416–1426). Jindřich, mladší Jindřichův syn, převzal po otci Egrberk blízko [[Klášterec nad Ohří|Klášterce nad Ohří]]. Také držel [[Maštov]] a roku 1405 Úšť. Byl také Husův ochránce a přítel. [[Jan Hus|Hus]] mu poslal v roce 1415 novou píseň a české listy. Jindřich spečetil roku 1415 stížný list, ale zemřel brzo potom. Jeho manželkou se stala roku 1416 Eliška z Klinštejna. Aleš, jeho bratr nejdřív držel Mašťov a Úšť, který potom přenechal bratrovi. Od roku 1402 držel hrad [[Dražice]], roku 1404 také [[Kostelec nad Labem]]. Roku 1405 se stal popravcem Boleslavského kraje, roku 1406 nejvyšším komorníkem. Po smrti Jindřicha zdědil Úšť (1416–1423), který prodal roku 1426. Také seděl na [[Kokořín]]ě, od roku 1431 na [[Jenštějn]]ě a zemřel roku 1435. Jeho manželkou byla Škonka z Vartemberka matka chudých a nuzných, zemřel 5. 11. 1432.
| příjmení = Sedlák
| jméno = J.V.
| titul = Jílovská minucí 1979
| vydavatel = Okresní muzeum Praha západ
| místo = Jílové
| rok = 1979
| kapitola = Jindřich Škopek z Dubé
| strany = 25
| isbn =
Jeho bratr Henzin zvaný Kokot (1357–1400) byl v letech 1385-1389 dvorským místosudím}}</ref> a zplodilměl dceru Rejnu (1416–1426). Jindřich, mladší Jindřichův syn, převzal po otci Egrberk blízko [[Klášterec nad Ohří|Klášterce nad Ohří]]. Také držel [[Maštov]] a roku 1405 Úšť. Byl také Husův ochránce a přítel. [[Jan Hus|Hus]] mu poslal v roce 1415 novou píseň a české listy. Jindřich spečetil roku 1415 stížný list, ale zemřel brzo potom. Jeho manželkou se stala roku 1416 Eliška z Klinštejna. Aleš, jeho bratr nejdřív držel Mašťov a Úšť, který potom přenechal bratrovi. Od roku 1402 držel hrad [[Dražice]], roku 1404 také [[Kostelec nad Labem]]. Roku 1405 se stal popravcem Boleslavského kraje, roku 1406 nejvyšším komorníkem. Po smrti Jindřicha zdědil Úšť (1416–1423), který prodal roku 1426. Také seděl na [[Kokořín]]ě, od roku 1431 na [[Jenštějn]]ě a zemřel roku 1435. Jeho manželkou byla Škonka z Vartemberka matka chudých a nuzných, zemřel 5. 11. 1432.
 
==Odkazy==
==Literární zdroje==
===Reference===
<references/>
===Literární zdroje===
{{Ottův slovník naučný
|heslo = Škopek z Dubé
|autor = [[August Sedláček]]
}}
 
 
{{Citace monografie
| příjmení = Sedlák
| jméno = J.V.
| odkaz na autora =
| rok = 1979
| titul = Jílovská minucí
| vydavatel = Heraldická sekce muzea Jílové
| místo = Jílové u Prahy
}}
(kapitolka Jindřich Škopek z větve C)
 
[[Kategorie:Ronovci]]