Měšťanstvo: Porovnání verzí

Měšťanstvo vzniklo během hospodářského rozmachu a vzestupu měst ve [[středověk]]u a mezi měšťany se původně počítali pouze ti obyvatelé měst, kteří v nich vlastnili nemovitosti a trvale tam žili. Zejména tzv. svobodná města měla už ve středověku značnou míru samosprávy a měšťané si zde volili své zástupce jako městskou radu či [[konšel]]y. V pozdním středověku se měšťanstvo domohlo i zastoupení na zemských sněmech, bylo tam ale v menšině. V období [[absolutismus|absolutismu]] (u nás od roku [[1629]]) se postavení měšťanstva většinou zhoršilo a plného uznání se měšťané domohli až ve [[FrancouzskáVelká francouzská revoluce|Francouzské revoluci]], kdy v parlamentu nahradili duchovní stav.

V [[19. století]] bylo měšťanstvo nejvýznamnější a také nejdynamičtější společenskou vrstvou, muselo však čelit požadavkům méně majetných a později i nemajetných obyvatel měst. [[Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická|Baráčníci]] a pak i dělníci tak museli bojovat o prosazení svých občanských a politických práv právě proti měšťanstvu. Proto se „buržoazie“ stala pro dělnické hnutí a později i marxismus synonymem vrstvy boháčů a vykořisťovatelů i třídního nepřítele. Teprve se zaváděním všeobecného volebního práva kolem roku [[1900]] se tento rozdíl v politickém ohledu setřel. Už od [[15. století]] byli měšťané zastánci vzdělanosti a [[demokracie|demokratických]] přeměn ve společnosti a v 19. století se stávali i [[mecenáš]]i [[umění]].