Mínóův labyrint: Porovnání verzí

Odebráno 83 bajtů ,  před 10 lety
já už blbnu, jak může být mytologické místo archeologickou lokalitou? drobné úpravy
(celková revize kategorií)
(já už blbnu, jak může být mytologické místo archeologickou lokalitou? drobné úpravy)
== Interpretace ==
[[Image:Theseus Minotaur Mosaic.jpg|thumb|left|[[Starověký Řím|Římská]] [[mozaika]] zobrazující [[Theseus|Thesea]] a [[Minotaur|Mínotaura]]. [[Rhaetia]], [[Švýcarsko]]]]
Když [[Homér]] kolem roku 750 před Kristem poprvé písemně zaznamenal jména Mínós, Daidalos, Théseus a Ariadné, byla již Kréta dávno dobytá země, zalidněná mnoha národy: <br />
 
''Uprostřed tmavého moře je zem, co Kréta se nazývá, krásná a bohatá, v moře objetí, a žije tam mnoho, přemnoho lidí, co bydlí v devadesáti městech. Slyšet je tam jazyků různých a smíšených. Lze tam spatřit Achajce, kmeny kydónské a chrabré původní Kréťany, Dóry, co se na tři kmeny dělí, a Pelasgy slavné. Je tam velké město Knóssos; a v městě tom Mínós, důvěrník velkého [[Zeus|Dia]], měl vládu vždy po devět let.''
 
Podle legendy se král Mínós přesídlil do podsvětí a ze svého trůnu soudil zemřelé. Až o několik století později se v řecké literatuře moudrý Mínós změnil na zuřivce. Atény, které se zmohly a zazářily v plném lesku, se zjevně nedokázaly smířit s tím, že kdysi museli platit [[tribut]] tehdy mocné Krétě. A tak přepsaly dějiny.
 
Filozof a přírodovědec [[Aristotelés]], učitel [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]], který později padl u svých krajanů do nemilosti, zpochybnil tehdejší tradování příběhu krále Mínoa: <br />
 
''Minós měl u našich básníků od nepaměti špatnou pověst a na [[Atika (architektura)|atických]] jevištích ho vždy hanili. Vůbec mu nepomohlo, že jej Hésiodos označil za nejlepšího krále a Homér ho dokonce považoval za Diova pověřence. Raději se věřilo tragickým básníkům. Krále Mínóa představovaly v hrách jako špatného a násilnické panovníka, přestože to byl podle běžných pověstí moudrý král a zákonodárce.''
 
===Externí odkazy===
{{commons|Labyrinth}}
* [http://www.gottesformel.ch/Labyrinth/Labyrinth-Hoehle.html "Krétský jeskynní labyrint"], Thomas M. Waldmann, rev. 2009 (v němčině, angličtině, francouzštině a řečtině). Popis bludištního jeskynního systému v blízkosti [[GortynGortys|Gortyny]]y na Krétě, která byla všeobecně považována za (před objevem Knóssu) za původní labyrint na Krétě. (Prezentace poněkud amatérská – včetně blikajících nápisů, ale s mnoha podrobnými fotografiemi.)
===Literatura===
* Dr. Laureen Artress, ''Walking a Sacred Path: Rediscovering the Labyrinth as a Spiritual Tool''
 
[[Kategorie:Řecká mytologie]]
[[Kategorie:Archeologické lokality v Řecku]]
[[Kategorie:Paláce v Řecku]]
[[Kategorie:Mínojská civilizace]]