Rastislav Váhala: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+zdroj Luža |
+hook archiv |
||
Řádek 27:
Po osvobození v roce 1945 vstoupil do komunistické strany, z níž byl zakrátko vyloučen<ref name="luza" />. Po komunistickém puči byl v mezi léty 1948 až 1949 jeden z obhájců generála [[Heliodor Píka|Heliodora Píky]], v prvním vykonstruovaném soudním procesu komunistického totalitního režimu, který skončil justiční vraždou. Podle vlastních slov ho gen. Píkovi doporučil spoluvězeň a bývalý odbojář [[Jan Pliczka]]. Po rozsudku smrti pro gen. Píku podal odvolání v podobě Zmatečné stížnosti a po zamítnutí pak žádost o milost u prezidenta republiky taktéž zamítnutou. Po tragické popravě uzavřel svou advokátní kancelář, protože pro něj měla advokacie smysl jako obhajoba obviněného a raději se živil manuální prací jako sklobetonář.<ref name="glezlova" />
Byl perzekuován a později se zapojil do protikomunistického odboje. Začal pracovat na revizi procesu a o posmrtnou rehabilitaci v generála, která byla umožněna až v roce 1968, kdy byl rozsudek zrušen. Napsal o procesu s gen. Píkou knihu ''Smrt generála'', která mohla vyjít až po roce 1989. Do konce života byl monitorován [[StB]].<ref name="glezlova" /> V 70. a 80. letech získal výjezdní doložku do Jugoslávie, kde se scházel s [[Radomír Luža|Radomírem Lužou]] ([[Lublaň]], později [[Vídeň]]), kterému předal mimo jiné spisy o procesu s gen. Píkou pro Hooverův archiv při Stanfordské univerzitě<ref>[http://searchworks.stanford.edu/vufind/Search/Home?lookfor=heliodor+p%C3%ADka&type=all&submit=Search Z̆ivot a smrt̆ generála Heliodora Píky], Hoover Library, Stanforad University, cit. 2009-05-24</ref><ref name="luza" />.
== Dílo ==
| |||