Caesarova šifra: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Princip: Klavesnice |
m Editace uživatele „80.82.145.137“ vrácena do předchozího stavu, jehož autorem je „Mercy“. |
||
Řádek 5:
Počet možných variant klíče této šifry je o jedna menší než počet písmen(znaků) v použité abecedě. Zvolíme-li hodnotu posunu stejnou, jako je počt znaků použité abecedy bude zašifrovaná zpráva identická z předlohou. Vyšším posunem, například posunem s klíčem o jedna větší než je počet písmen (znaků) abecedy dostaneme zašifrovanou zprávu odpovídající prostému posunu o klíč jedna, takže použití klíče hodnoty vyšší než počet znaků abecedy nemá kryptografický význam. V některých pramenech se proto Caesarových šifrách mluví jako o šifrách [[aditivní|aditivních]].
==Použití==
Tuto šifru používal pro vojenskou komunikaci [[Julius Caesar]] a popsal ji v [[Zápisky o válce galské|Zápiscích o válce galské]]. Caesar používal posun o tři místa, obecně je ale za Caesarovu šifru označováno jakékoli šifrování na principu prostého posunu písmen(znaků) o konstantní hodnotu. I když je tato šifra z dnešního hlediska snadno rozluštitelná a pro jednoduchost šifrování/dešifrování bývá často používána dětmi, Julius Caesar ji s úspěchem používal při svých vojenských taženích.
Pro ’vážné’ úkoly se tato šifra dnes neužívá a slouží pouze k školním demonstracím slabin jednoduchých substitučních šifrovacích systémů. Hlavní a neodstranitelnou slabinou této šifry je že každý konkrétní znak zdrojového textu odpovídá jednomu konkrétnímu znaku šifrovaného textu, tj. např. u klíče číslo 3 písmeno ''’A’'' zdroje odpovídá vždy písmenu ''’D’'' šifrované zprávy.
==Luštění==
| |||