Emanuel Bořický: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m něco vypadlo
Percy31 (diskuse | příspěvky)
m styl opravy přezbytečných slov
Řádek 7:
* je světově uznávaný [[petrograf]] a [[mineralog]]
* zakladatel české [[petrografie]] a [[geochemie]]
* byl[[Češi|českýčeským]] profesorprofesorem [[mineralogie]] a geologie na dnešní [[Univerzita Karlova v Praze|Univerzitě Karlově v Praze]].
 
 
== ŽivotopisŽivot ==
 
narodil se 12. prosince [[1840]] v Milíně na Příbramsku, kde je také umístěna jeho pamětní deska. Jeho otec byl učitelem. Podařilo se mu i přesto, že byl sirotkem od svých pěti let vystudovat za podpory příbuzných. Zemřel tragicky na zamrzlé řece. jeho dílo bylo dokončeno po jeho smrti spolupracovníky.
 
== Studia ==
Období ve kterém Bořický pracoval, byla dobou velmi rychlého rozvoje [[petrografie]] a po zavedení studia hornin (zpočátku zejména magmatických) tedy vyvřelin, studoval vzorky ve výbrusech pomocí polarizačního mikroskopu.
Vystudoval na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze přírodní vědy a chemii. Již během studia působil nějaký čas jako asistent mineralogického oddělení Musea Království Českého a asistent mineralogického ústavu University u prof. Zerpharoviche. Po úspěšném ukončení studia nějaký čas vyučoval na gymnáziích. Věnoval se při tom se soukromě badatelské práci v petrografické a mineralogické oblasti. Finančně si polepšil, když získal místo kustoda mineralogických sbírek Musea Království Českého. Krátce poté se jako soukromý docent petrografie habilitoval na Karlově universitě, kde byl brzy jmenován mimořádným profesorem mineralogie. Roku 1880 se stal profesorem řádným, avšak již dávno patřil k absolutní světové špičce ve vědeckém oboru petrografie. V současnosti je na jeho počest udělována nejlepším vědcům z oblasti petrologie, mineralogie a geochemie medaile nesoucí jeho jméno- Medaile Emanuela Bořického a příslušný rok udělení, v mezinárodním kontextu nese označení: "Award of Emanuel Bořicky Medal"
 
== Práce ==
Pracoval bez jakéhokoli zázemí a horniny zkoumal ve výbrusech, které si sám ve svém bytě vyráběl zdlouhavým namáhavým ručním broušením. Přesto se mu díky jeho cílevědomosti a píli během krátkého času podařilo podrobně petrograficky zpracoval několik skupin magmatických hornin z Čech. Nejvýznačnější jsou jeho monografie o čedičích, znělcích, melafyrech a porfyrech. Napsal ale i řadu prací mineralogických včetně učebnic mineralogie. Nejvíce však Bořický proslul vypracováním mikrochemických metod pro určování minerálů v horninových preparátech a zejména kvůli těmto novým metodám jej navštěvovala řada zahraničních badatelů.
Období ve kterém Bořický pracoval, byla dobou velmi rychlého rozvoje [[petrografie]] a po zavedení studia hornin (zpočátku zejména magmatických) tedy vyvřelin, studoval vzorky ve výbrusech pomocí polarizačního mikroskopu. Pracoval bez jakéhokoli zázemí a horniny zkoumal ve výbrusech, které si sám ve svém bytě vyráběl zdlouhavým namáhavým ručním broušením. Přesto se mu díky jeho cílevědomosti a píli během krátkého času podařilo podrobně petrograficky zpracoval několik skupin magmatických hornin z Čech.
 
Vystudoval na filozofické fakultě Karlovy univerzity v Praze přírodní vědy a chemii. Již během studia působil nějaký čas jako asistent mineralogického oddělení Musea Království Českého a asistent mineralogického ústavu University u prof. Zerpharoviche. Po úspěšném ukončení studia nějaký čas vyučoval na gymnáziích. Věnoval se při tom se soukromě badatelské práci v petrografické a mineralogické oblasti. Finančně si polepšil, když získal místo kustoda mineralogických sbírek Musea Království Českého. Krátce poté se jako soukromý docent petrografie habilitoval na Karlově universitě, kde byl brzy jmenován mimořádným profesorem mineralogie. Roku 1880 se stal profesorem řádným, avšak již dávno patřil k absolutní světové špičce ve vědeckém oboru petrografie. V současnosti je na jeho počest udělována nejlepším vědcům z oblasti petrologie, mineralogie a geochemie medaile nesoucí jeho jméno- Medaile Emanuela Bořického a příslušný rok udělení, v mezinárodním kontextu nese označení: "Award of Emanuel Bořicky Medal"
 
Pracoval bez jakéhokoli zázemí a horniny zkoumal ve výbrusech, které si sám ve svém bytě vyráběl zdlouhavým namáhavým ručním broušením. Přesto se mu díky jeho cílevědomosti a píli během krátkého času podařilo podrobně petrograficky zpracoval několik skupin magmatických hornin z Čech. Nejvýznačnější jsou jeho monografie o čedičích[[čedič]]ích, [[znělec|znělcích]], [[melafyr|melafyrech]] a porfyrech. Napsal ale i řadu prací mineralogických včetně učebnic mineralogie. Nejvíce však Bořický proslul vypracováním mikrochemických metod pro určování minerálů v horninových preparátech a zejména kvůli těmto novým metodám jej navštěvovala řada zahraničních badatelů.
 
== Důležitá žívotní data ==
 
 
*'''1865''' jmenován asistentem mineralogického oddělení Muzea Království českého, dnes Národní museum.
*'''1866 – 1868''': asistent mineralogie na univerzitě v Praze / u profesora Zepharoviche/
Řádek 32 ⟶ 31:
*'''27. ledna 1881''' - ve svých 40-ti letech umírá na následky vnitřního zranění, které utrpěl nešťastným pádem při přecházení zamrzlé Vltavy. Jeho rozsáhlou a významnou práci shrne a vydá jeho asistent [[Josef Klvaňa]]- "Porfyry a porfyrity křemenné" v roce 1881.
 
== VýznamOdkaz ==
Emanuel Bořický ve svých pracech popsal několik nových minerálů, zejména [[Fosfáty|fosfátů]] z ložisek železných rud ze [[Středočeský kraj|Středočeského kraje]].
Vynálezce silikofluoridové mikrochemické metody určování minerálů. Patřil k průkopníkům mikroskopického výzkumu hornin.
 
Profesor Emanuel Bořický je pro nás dnes nejen zakladatelem české [[petrografie]] a [[geochemie]], ale je i symbolem badatelského úsilí, překonávajícího skromné podmínky práce a vedoucího k světově významným vědeckým výsledkům při studiu minerálů a hornin. Na jeho počest je proto [[Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy|Přírodovědeckou fakultou Univerzity Karlovy]] od roku [[1965]] udělována [[Medaile Emanuela Bořického]] význačným domácím i světovým badatelům v oborech [[petrologie]], [[mineralogie]] a [[geochemie]]. Jeho plaketa je umístěna na schodišti v mezaninu druhého patra budovy [[Albertov]] 6 v Praze.
 
Klasikové evropské mikroskopické petrografie, jako byli prof. [[Ferdinand Zirkel]] a [[Harry Rosenbusch]], si erudice i badatelských výsledků Emanuela Bořického vysoce cenili. V cizině se mu tak za jeho krátkého, ale velmi plodného života dostalo většího uznání než doma.