Divadlo Rokoko: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
meziuložení - stále se pracuje
dokončeno - už se nepracuje
Řádek 1:
'''Divadlo Rokoko''' je pražská divadelní scéna, která se nalézá v [[Pasáž Rokoko|Pasáži Rokoko]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] v měststkéměstské části [[Praha 1]] na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]] v bezprostředním sousedství [[Palác Lucerna|Paláce Lucerna]].
{{Pracuje se}}
'''Divadlo Rokoko''' je pražská divadelní scéna, která se nalézá v [[Pasáž Rokoko|Pasáži Rokoko]] na [[Václavské náměstí|Václavském náměstí]] v měststké části [[Praha 1]] na [[Nové Město (Praha)|Novém Městě pražském]] v bezprostředním sousedství [[Palác Lucerna|Paláce Lucerna]].
 
==První desetiletí==
Řádek 10 ⟶ 9:
 
==Mezi světovými válkami==
V meziválečním období v době 1. československé republiky se na zdejší scéně vystřídala většina tehdejších úpěšných [[komik]]ů, mimo jiné třeba [[Karel Hašler]], [[Jára Kohout]] a [[Ferenc Futurista]]. Toto období trvalo do roku [[1935]], v divadelní sezóně [[1935]]/[[1936]] zde krátce působilo Spoutané divadlo (což byl někdejší alternativní název [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]]). V roce [[1936]] zde působil [[Jiří Trnka]] a jeho Dřevěné divadlo. Hrály se zde také [[opereta|operety]] a různé [[Varieté|varietní]] a [[artistika|artistické]] produkce.
 
==Těsně po 2. světové válce==
Divadlo zůstalo po válce uzavřeno. V roce [[1948]] zde byla dokonce zřízena [[závodní jídelna]]. Nicméně ke kulturnímu provozu nakonec došlo díky vystoupením armádního uměleckého osuboru ''Vítězná křídla''.
 
==Padesátá a šedesátá léta==
Řádek 17 ⟶ 19:
V 60. letech došlo k výraznější orientaci na tehdy moderní hudebně-dramatické formy a toto divadlo začalo konkurovat tehdy velmi populárnímu [[Divadlo Semafor|Divadlu Semafor]], které sídlilo nedaleko odtud.
 
V oné době zde působila celá [[plejáda]] tehdy začínajících [[zpěvák]]ů z [[žánr]]u [[pop-music]] - mimo jiné například [[Marta Kubišová]], [[Helena Vondráčková]], [[Václav Neckář]], [[Waldemar Matuška]], [[Jitka Zelenková]], [[Pavlína Filipovská]], [[Eva Pilarová]], [[Karel Hála]], [[Karel Štědrý]], [[Hana Hegerová]] i [[Olympic]]. Repertoár divadla tvořily zejména [[kabaret]]ní pásma a hudební [[recitál]]y. Díky [[Ivo Fischer|Ivo Fischerovi]], který sde tehdy působil jako [[scénárista]] a [[dramaturg]] zde ve spolupráci se skladatelem [[Zdeněk Petr|Zdeńkem Petrem]] vnikly původní české [[muzikál]]y ''Filosofská historie'' a ''Pan Pickwick''. Známé byly i zdejší Rokokokoktejly.
 
==Za normalizace v 70. letech==
Na očátku 70. let se zdejší repertoár se díky probíhající [[normalizace|normalizaci]] postupně zaměřil prakticky pouze na recitály jednotlivých skupin a zpěváků.
 
Tehdejší divadelní soubor byl definitivně zrušen dne 30. června [[1974]], v roce [[1975]] divadlo přešlo definitivně do svazku [[Městská divadla pražská|Měststkých divadel pražských]] a bylo tak de facto organizačně přidruženo k [[Divadlo ABC|Divadlu ABC]] a [[Divadlo Komedie|Divadlu Komedie]], kde setrvává až doposud. V té době zde působily i některé další pozoruhodné umělecké soubory, například Kreslené divadlo F. Kratochvíla nebo baletní skupina [[Pavel Šmok|Pavla Šmoka]].
 
==Po roce 1989==
V letech [[1991]]-[[1993]] ve zdejších prostorách krátce hrál i [[Divadelní spolek Kašpar]] pod vedením Jakuba Špalka]], nicm=něnicméně po dvou letech se tato divadelní skupina rozešla do jiných pražských scén.
 
V sezóně [[1993]]/[[1994]] zde působila skupina pocházející ústeckého [[Činoherní studio|Činoherního studia]] pod vedením [[Petr Poledňák|Petra Poledňáka]], s režiséry [[Jana Kališová|Janou Kališovou]], [[Milan Pavlík|Milanem Pavlíkem]] a [[Zdeněk Potužil|Zdeňkem Potužilem]].