Zvodeň: Porovnání verzí

Zvodeň s napjatou hladinou, tj. s vyšším hydrostatickým tlakem na vrchní hranici než je atmosférický tlak. Vytváří se v [[hydrogeologický kolektor|hydrogeologickém kolektoru]], který je zhora ohraničený stropním [[hydrogeologický izolátor|izolátorem]] po nasycení celé mocnosti hydrogeologického kolektoru. Hladina podzemní vody by vystoupila nad strop kolektoru, pokud by zde byla propustná vrstva nebo [[vrt]] ([[studna]]). [[Hydrogeologický kolektor|Kolektor]] je z obou stran obklopen izolátory (svrchní i spodní hranice zvodně je geologická).

 

Zvodeň s volnou hladinou (akumulace nenapjaté podzemní vody) s gravitačním filtračním tokem. Vyplňuje póry pouze ve spodní části [[hydrogeologický kolektor|kolektoru]]. Na hladině podzemní vody je tlak atmosférický. Tuto svrchní hranici zvodně tvoří tzv. hydrogeologická hranice (nestabilní, proměnná s dotací nebo úbytkem vody v systému); spodní hranici tvoří geologická hranice (stabilní, daná např. rozhraním vrstev). Nad hladinou podzemní vody se nalézá tzv. [[nesaturovaná zóna]] (pásmo provzdušnění nebo aerace); pod hladinou podzemní vody, kde jsou póry nebo pukliny jsou zcela vyplněny vodou leží saturovaná zóna (pásmo saturace nebo nasycení).